Soumrak.
Nízko posazené mraky obarvené žlutí zapadajícího slunce.
V pustině plné kamenů a písku se stíny vysokých trosek budov prodlužovaly a prodlužovaly. Kdybychom čekali ještě další hodinu, museli bychom zvážit přepnutí na vybavení pro noční přepadení.
Boj s brýlemi pro noční viděni tlumil vzrušení ze zabíjení nebo vlastního zabití, takže to nebyl zrovna Shinonin šálek kávy. Než slunce úplně zapadne, prosím, ať se rychle objeví cíl, zamumlala, zatímco se krčila za betonem. Kromě toho, pět jejích parťáků, kteří také zasmušile čekali v záloze, nepochybně myslelo na to samé.
Člen party z přední linie sklonil svou pistoli s malou ráží a krátkou rukojetí a šeptem vyjádřil pochybnosti číhající v myslích všech.
"Vážně, jak dlouho ještě budeme muset čekat... Hej, Dyne, fakt přijdou? Je ta informace spolehlivá?"
Muž, kterému ta otázka patřila, Dyne, s velkým skálopevným tělem a hrubým obličejem, vůdce jejich týmu (cechu), sundal z ramene velkou útočnou pušku a se zavrtěním hlavy řekl.
"Ti chlápci používaj stejnou cestu pro lov už tři týdny a každej den choděj v přibližně stejnej čas. Osobně sem si to potvrdil. Dobře, dneska se trochu zpozdili, museli naběhnou to nějakýho Moba (monstrum). To znamená, že se náš podíl zvýší, takže si přestaň stěžovat."
"Ale."
Muž z přední linie vypadal ještě víc nespokojeně a našpulil rty.
"Dnešní kořistí je stejná skupina, na níž sme zaútočili minulej tejden, že jo? Možná v rámci prevence změnili cestu..."
"Od posledního přepadení už uběhlo šest dní. Od té doby vždycky chodí na stejný loviště. Sou skupina specializovaná na chov Mobů..." Na Dynově obličeji se objevil posměšný úsměv.
"Bez ohledu na to, kolikrát na ně zaútočili, dokonce i když je okradli o kořist, myslí si, že jim pro dohnání ztráty stačí jen víc lovit. Pro lovce hráčů jako sme my sou tou nejlepší kořistí a tohle si můžeme zopáknout ještě dvakrát nebo třikrát."
"Jenže dá se tomu jen těžko uvěřit. Většinou, pokud na někoho jednou zaútočíš, přijdou s nějakým druhem bojového opatření."
"Možná, že jsou ve střehu den bezprostředně po napadení, ale po nějakym čase budou zase nedbalí. Sou každodenně zvyklí bojovat proti předvídatelným algoritmům Mobů a dlohoudobý lovení pouze tohohle druhu je přiměje chovat se stejně. Prostě parta lidí bez hrdosti."
Čím víc to Sinon poslouchala, tím nepříjemněji se cítila, a zabořila obličej hlouběji do své šály. Emoční výkyvy zpomalovaly její prst na spoušti a ačkoli to chápala, Dynův drzý projev ji dráždil.
Smát se specializované rutinní Mob partě, zdá se, že neustálé útočení jeho vlastní údajně PvP (lovícímu) týmu na takovou partu jeho pýchu nezraňovalo. Místo několikahodinového čekání na tomto neutrálním poli by bylo lepší jít do podzemních ruin a bojovat s týmy na vysoké úrovni, z kterých by padaly vyšší výdělky.
Samozřejmě že vyšší byla i šance naprosté porážky, ztráty vybavení a návratu do ulic skrze «Posmrtný návrat». Jenže tohle přesně znamenal pravý boj a pouze takový druh napětí zoceloval duši.
Od jejího příchodu do Dynova týmu uplynuly dva týdny a brzy toho začala litovat. Jejich hlavní PvP cíle byly lež, jelikož šli pouze po slabších protivnících. A pokud narazili na sebemenší náznak nebezpečí, ustoupili, jelikož bezpečí bylo na prvním místě.
Dosud následovala Sinon týmovou politiku bez jediné námitky, tiše se podřizovala Dynovým instrukcím a tiskla spoušť. Nicméně nedělala to z loajality. Shromažďovala data o jeho přemýšlení, pokoušela se naučit jeho pohyby, jelikož mu bude potřebovat vpálit kulku doprostřed čela, až se jednoho dne stane na bojišti jejím nepřítelem.
Neměla ráda jeho osobnost, ale v předchozí Kulce kulek se zařadil na 18 místo. Jeho vybudované statistiky a vzácná «SIG SG550» útočná puška přes ramena, která pálila kulky kalibru 5,56mm, její síla je skutečná. Proto teď neřekla ani slovo, pouze blýskala očima, sbírala informace, které se sypaly z neobezřetného Dyna.
Dyne pokračoval ve svém proslovu.
"...Obecně platí, že si na lov Mobů obvykle berou optické zbraně, nebudou dostatečně připraveni na skutečné protipěchotní střelné zbraně pro každého. Přinejlepším budou mít jedinou podpůrnou zbraň. Abych toho chlápka zničil, přivedl jsem dneska Sinon s její ostřelovačskou puškou.
"V plánu boje nejsou žádná slepá místa. Je to tak, Sinon?"
Jak se hovor náhle stočil k ní, Sinon lehce přikývla, obličej zabořený do šály. Držela jazyk za zuby, ukazovala, že nemá zájem zapojit se do konverzace.
Dyne si znuděně odfrkl, ale útočník se otočil, usmál se na Sinon a řekl:
"No jo, fakt. Sinonina dlouhá vzdálenost odstřelu je jedna z nejlepších a to se nezměnilo. -pravda, Sinon..."
S úsměvem na tváři a aniž by opustil příkrov stínu krytu, útočník se po všech čtyřech doplazil k Sinon.
"Máš později dneska čas? Rád bych se tě zeptal na pár rad ohledně mých sniperských dovedností. Chceš si se mnou někde dát šálek čaje?"
Sinon vrhla rychlý pohled na zbraň u mužova pasu. Jeho hlavní zbraň byl samopal «H&K UMP». Vypadal na AGI typ, jeho vyhýbání během souboje tváří v tvář jsou nad průměrem, avšak jeho úroveň a informace o vybavení z něj nedělaly dostatečného soupeře na to, aby si ho zapamatovala, takže mírně sklopila hlavu.
"...Promiň, Ginrou-san. Dneska mám práci v reálném světě..."
Její hlas byl podobný, ale ne úplně stejný jako ten v reálném světě. Byl vyšší, jasnější a roztomilý, unavoval ji, což byl důvod k tomu, proč nerada mluvila. Zdálo se, že muž jménem Ginrou se o její odmítnutí nestará a z tváře mu nikdy nezmizel jeho nadšený úsměv. Zdálo se, že některým hráčům působilo jen zaslechnutí Sinonina hlasu určité vzrušení a to pomyšlení ji zalévalo studeným potem.
Když poprvé začala s touto VRMMO-RPG «Gun Gale Online», chtěla mužského avatara drsného a neosobního typu. Sinon z úvodní volby brzy zjistila, že si nemůžete vybrat jiné pohlaví než máte doopravdy, takže chtěla být vysoká a svalnatá, jako ženský voják, myslela si.
Nicméně, náhodné parametry náhodného výběru jí vygenerovaly malé a útlé ženské tvary, téměř panenkovské. Okamžitě přemýšlela nad zrušením účtu a vytvořením nového. Ale její přítel, který ji do této hry pozval, řekl "Taková škoda!" Kvůli jeho silnému naléhání, a jelikož už od té doby udělala tolik úrovní, nemohla začít znovu.
Kvůli svému vzhledu se občas dostávala do podobně nepříjemných událostí. Pro Sinon, jejíž jedinou motivací ke hře byl boj, to bylo prostě depresivní.
"Aha, Sinon, ty v reálném světě studuješ? Na vysoké? Musíš napsat referát nebo tak něco?"
"...Jo, no..."
Výsledkem bylo, že jakmile jednou selhal, může používat školu jako záminku, aby ji dál neúnavně zval. Vlastně byla na střední, ale to nebylo něco, co by ji kdokoli slyšel vyslovit.
Pak další dva muži z předních linií, kteří se šťourali v oknech svých statusů, přistoupili, jako by chtěli vytvořit mezi Ginrouem a ní zábranu. Jeden z nich, s kouřovými brýlemi a zeleně obarvenou ofinou, promluvil.
"Ginrou-san, nevidíš, jak je to Sinon-san nepříjemné? Nemluv tady o věcech z reality."
"Přesně tak, oba jsme osamělí staří mládenci."
Další muž, s maskovací helmou, se ušklíbl, pak Ginrou odstrčil obě jejich hlavy pěstmi a odvětil,
"Hádám, že vy dva už ste očividně hodně dlouho nezažili jaro."
Sinon se vedle tří "Hahaha" smějících mužů ještě více scvrkla a musela se divit.
Když mělo přijít na boj s dalšími hráči, měli byste se během čekání soustředit nebo si kontrolovat vybavení, nebo dělat nějakou jinou smysluplnou činnost pro vyplněné času. Pokud chcete jen vydělat peníze a převést je na elektronickou měnu, pak by bylo mnohem lepší pouhé přidání mezi lovce Mobů. Pokud jste se chtěli setkávat s dívkami, potom byla mnohem lepší volba dokonce i jakýsi pevně gendrový titul, což nebyl zrovna tento nepříjemný svět plný zabíjení, pohádkových her s více ženskými hráčkami. Každopádně, co přivedlo do tohoto světa zrovna tyhle lidi?
Znovu zabořila obličej ještě hlouběji do šály a levou rukou pohladila tělo velké pušky stojící na dvou nožkách hned vedle ní.
-Jednoho dne použiju tuhle pistoli, abych odpráskla tvého avatara. Budeš se i potom pořád smát, když se mnou budeš mluvit?
Zašeptala v mysli a jako by studená hlaveň pušky absorbovala její podráždění, uklidnila se.
"-Jsou tady."
Zašeptal poslední člen party o dvacet minut později, zatímco nadále špehoval nepřátele svým dalekohledem z mezery v rozbité betonové zdi.
Třetí muž s Dynem přerušili svůj rozhovor a atmosféra byla náhle napjatá.
Shion vzlédla k obloze. Zlatavá oblaka pomalu rudla, ještě pořád bylo dostatečně jasno.
"Konečně se objevili."
Zamumlal Dyne tiše, potom se sehnul a vzal si od zvěda dalekohled. Vykoukl z mezery, aby si prohlédl útočnou sílu nepřítele.
"...To jsou naši lidi. Sedm hráčů... to je o jednoho víc než minulej tejden. Čtyři z prvních linií s optickým typem paprskometů. Jeden s laserovou puškou s velkým kalibrem. A... jo, jeden s «Minimi |pzn překladatele: Zkrácenina francouzského 'Mini Mitrailleuse', mini kulomet, snad FN Minimi|». Ten chlapík používal minule optickou zbraň, musel spěšně změnit typ projektilu. To jeho odstřelíme. Poslední je... schovaný v plášti, takže jeho zbraň nevidím..."
Sinon se po jeho slovech dostala do odstřelovací pozice a položila tvář ke své pušce s vysoce výkonným zvětšením rozsahu.
Šest lidí z Sinoniny party se schovávalo v ruinách předchozí civilizace, která byla postavena na lehce vyvýšeném místě. Rozbité betonové stěny a ocelové konstrukce poskytovaly dostatečný úkryt a bylo to to nejlepší místo k pozorování rozlehlé divočiny před nimi.
Opět se podívala na, zkontrolovala, jestli je virtuální slunce na místě, kde by se mohlo odrážet od objektivu, jakmile se ujistila, že nebude, rozevřela přední část puškohledu a sundala kryt.
Přiložila pravé oko k objektivu nastaveném na nejnižším zvětšením, potvrdila si malé tečky pohybující se divočinou. Prsty vylaďovala vzdálenost. S malými klikavými zvuky se tečky velikosti sezamu zvětšovaly a zvětšovaly, nakonec se změnily v sedm hráčů.
Jak řekl Dyne, čtyři z nich měli útočné pistole optického typu, dva ze těch čtyř měli na tvářích brýle, prohlédávali okolí. Nicméně, aby našli Sinoninu skupinu, která se schovávala, museli by mít maximální dovednost hledání nepřítele, což bylo téměř nemožné.
Uprostřed nepřátelské skupiny šli dva lidé s velkými zbraněmi na ramenou. Jeden s poloautomatickou optickou laserovou puškou, druhý měl lehký kulomet s ostrými kulkami, «FN Minimi». V reálném světě je používaly japonské sebeobranné jednotky jako vynikající podpůrnou zbraň. Vzhledem k tomu, že více než polovina poškození optických zbraní se dala snížit obranným polem, Minimi byl v naprosté většině případů větší hrozbou.
V «Gun Gale Online» se daly najít dva typy zbraní, ty s ostrou municí a optické, obě navzájem velmi odlišné.
Výhodou ostrých projektilů je, že jeden zásah způsobí velké poškození a projde obranným polem. Nevýhodou je nošení těžkých zásobníků navíc a také trajektorie kulek je hodně ovlivněna větrem a vlhkostí.
Oproti tomu je optická zbraň velmi lehká a má velký dosah s vysokou přesností, přičemž zásobník energie je malý. Avšak její síla rozptýlená hráčovým obranným vybavením, je nedostatečná.
Kvůli těmto důvodům byla běžná teorie použití optických zbraní na monstra a muničních proti hráčům. Obě kategorie jsou mimo charakteristiky výkonu celkem odlišné.
To protože všechny optické zbraně mají vymyšlená jména a tvary, zatímco pistole s ostrou municí mají svůj původní tvar, který v reálném světě skutečně existuje.
Proto, stejně jako Dyne s Ginrouem, je významné procento GGO hráčů maniaky do zbraní, kteří milují zbraně s ostrou municí a na optické pistole přepínají jen když loví Moby.
Puška u Sinoniny tváře je typ s ostrou municí. Ale předtím než přišla do tohoto světa, nevěděla o výrobě zbraní vůbec nic. Pro hru si musela zapamatovat zbraně jako položky, což však nezajímalo, že by se o ně v realitě nějak zajímala. Věřila, že neomezené zbraně tohoto světa jsou všechno 3D objekty, jelikož v reálném světě nesnášela jen pohled na ně.
Jen jedna věc, v tomto zabijáckém světě chtěla pokračovat v ničení virtuálních nepřátel virtuálními kulkami. Dokud její srdce neztvrdne jako kámen a její tekoucí krev neztuhne.
Z toho důvodu Sinon stiskne spoušť i dnes.
Setřásla ze sebe zbytečné myšlenky a trochu pohnula puškou. Na konci linie nepřátel, s masivními brýlemi, které mu zakrývaly celý obličej, a maskovacím pláštěm a kabátem, kráčel hráč. Jak řekl Dyne, jeho vybavení nebylo vidět.
Byl obrovský. Možná měl velký batoh, který mu dělal na plášti bouli. Ruce trčící z rukávů byly prázdné. Z pohledu na jeho zařízení u pasu, to největší vypadalo na samopal
"Kvůli plášti mu nevidíš do obličeje?"
Ozval se Ginrou. Možná žertoval, avšak v jeho hlase byl náznak napětí, hlavně když pokračoval.
"Mohl by to být on. Ten z povídaček... «Death Gun»."
"Ach, ne. Není skutečný."
Odpověděl rychle Dyne se smíchem.
"Navíc, nemá být Death Gun malý chlápek v maskovacím vojenském obleku? Tenhle je moc velkej. Má skoro dva metry. Pravděpodovně... kyrýr extrémního STR typu. Nese nalezené itemy, munici a nábojníky s energií. Neměl by mít žádnou velkou zbraň, prostě ho budeme během boje ignorovat."
Zatímco naslouchala jeho slovům, Sinon si svým hledáčkem muže pečlivě prohlédla.
Kvůli hrubým pancéřovaným brýlím nebyl vidět jeho výraz. Jedinou viditelnou věcí byla jeho ústa. Měl je pevně stisknutá, bez sebemenšího pohybu. Ostatní členové, ačkoli byli v pohotovosti, si povídali a ukazovali záblesky bílých zubů, pouze velký muž vzadu byl naprosto zticha. Tiše šel a pohyboval nohama bez jediného zádrhele.
Sinonina intuice z půlroční zkušenosti hraní GGO jí napovídala, že ten muž je silnější, než ten s Minimi. Nicméně kromě batohu se nezdálo, že by měl na plášti nějaké vybouleniny. Možná schovával malou vzácnou vysoko výkonnostní zbraň.
Ale taková pistole byla většinou optického typu, což nebylo při napadení protihráčskou skupinou zrovna dvakrát užitečné. Možná byl ten pocit tlaku z toho muže pouhou představivostí...
Ztracená v myšlenkách, Sinon tiše promluvila:
"Ten muž, mám z něj špatnej pocit. Nejdřív bych chtěla sundat jeho."
Dyne si od obličeje odendal dalekohled a s nadzdvihnutým obočím se podíval na Sinon.
"Proč? Je jasný, že nenese žádnou zbraň."
"...Ačkoli pro to není žádný důkaz. Z té nejistoty kolem něho mám špatnej pocit."
"Když o tom mluvíš, Minimi je samozřejmě nestabilním faktorem. Pokud se přiblíží paprskomety, zatímco se s ním budeme vypořádávat, budeme v nebezpečí."
I když jsou obranné štíty proti optickým zbraním efektivní, se zkracující se vzdáleností se snižuje i jejich účinnost. V boji zblízka může počet střel dostupných v jednom laserovém zásobníku ohromující. Sinon neochotně spolkla svůj názor a přikývla.
"...Rozumím. Prvním cílem je Minimi. Pokud to půjde, sejmu jako dalšího toho muže v plášti."
Nejefektivnější je v odstřelování první rána, než nepřítel snipera odhalí. Jakmile protivník zjistí, odkud střela přišla, vyjeví se mu «Predikační balistická linie» (Linie kulky), takže se útoku snadno vyhne.
"Hej, už není čas na řeči. Vzdálenost 2500."
Řekl zvěd poté, co se podíval dalekohledem, který mu Dyne vrátil. Dyne přikývl a vrátil se ke třem útočníkům za ním.
"Dobře. Podle našeho plánu počkáme ve stínu budovy, dokud se nepřátelé nepřiblíží. -Sinon, až se pohneme, neuvidíme na ně, takže nás informuj o každé změně situace. Dát ti vědět, kdy máš začít s odstřelováním."
"Rozumím."
Po krátké odpovědi se Sinonino pravé oko opět navrátilo k puškohledu. Cíl party se nezměnil. Pohybovali se pustinou svým obvyklým pomalým tempem.
Mezi nimi a Sinon bylo 2,5 kilometrů divočiny, ve středu, trochu blíž u ní, byly ruiny obrovské budovy. Pět lidí včetně Dyna ji použily a schovaly se v jejím slepém bodu, plánovali odtamtud najednou násilně zaútočit.
"-Ok, jdeme na to."
Na Dynův krátký rozkaz mu ostatní členové, vyjma Sinon, stručně odpověděli. Se zvukem bot klouzajících po písku a jeho pohybem klouzali dolů po straně kopce. Čekajíc, dokud večerní vítr nezakryje jejich stopy, Sinon vyndala zpoza šály malé sluchátko s mikrofonem a vložila si ho do levého ucha.
Po dalších několik minut, jako odstřelovač, musela Sinon neustále bojovat proti tlaku a samotě. Její první kulka hodně ovlivní následnou bitvu. Jediné, na co se mohla spolehnout, byl její prst a tichá zbraň. Její levá ruka pohladila obrovskou pistoli stojící na dvou nožkách. Černý kov jí odpověděl tichým mlčením.
Důvodem, proč byla Sinon v tomto světě tak vzácným sniperem a celkem známým hráčem byla hlavně především existence této neuvěřitelné zbraně s ostrou municí.
Její název byl «PGM Ultima Ratio Hecate II». Plná délka 138cm, váha 13.8 kg, celkem obrovská, ráže 50mm, používá kulku velikosti 12,7mm.
Slyšela, že v realitě je zařazena do kategorie antimateriálových pušek. To znamená, že to byla zbraň používaná pro ničení vozidel a budov. Kvůli své neuvěřitelné síle, podle nějakého dlouhého článku, je zakázáno její použití proti lidským cílům. Samozřejmě, v tomto světě žádné takové pravidlo neexistuje.
Dostala ji do rukou před třemi měsíci, když se stala veteránem GGO.
Z rozmaru se sama vydala do obrovského dungeonu v ruinách pod hlavním městem SBC Gurokkenem a kvůli své nepozornosti se chytila do pasti.
Gun Gale Online byl zasazen do doby, kdy se lidé v kosmických lodích vracejí žít do světa, který se stal pustinou po obrovské civilizační válce, která se odehrála před mnoha lety. Ulice Gurokkenu byly původně vesmírnou lodí a pod ní spí ohromné město bojových strojů a mutantů, co čekají na dobrodruhy snící o tom, že to díky jedinému dobrému úlovku dotáhnou hodně vysoko. Místo, kam Sinon spadla, bylo nejnižší podlaží toho místa s nejvyšší stupněm nebezpečí.
Samozřejmě, nepředpokládala, že toho na takovém místě jako sólo hráč zvládne nějak moc. Hned v prvním utkání bude lehce poražena a bude se moct navrátit zpátky do uloženého podu v ulicích díky «Posmrtnému návratu». Šla, zatímco přijala onu pravdu, když se před ní objevil obrovský kruhový prostor podobný stadionu, kde se objevilo podivně tvarované stvoření.
Dle jeho velikosti a jména vypadal na monstrum třídy bosse, ale nikdy, dokonce ani na informačních stránkách, neviděla nic jeho tvaru. Když jí to došlo, trochu to podnítilo duši hráče uvnitř ní. Jelikož se stejně chystám zemřít, zkusím si zabojovat s tímhle, pomyslela si, zatímco šla do větracího otvoru na vrcholu stadionu a položila svou pušku.
Boj se vyvinul naprosto nečekaně. Tepelný paprsek bosse, železné drápy, jedovatý plyn a další útočné vzory, žádný z nich se nedostal k Sinonině úkrytu. Na druhou stranu, jelikož bylo sotva v dosahu její střely, bylo poškození, které způsobovala, pouze lehké. S myšlenkou na množství munice, které má, aniž by jedinkrát minula, musela zasáhnout to, co vypadalo jako slabina monstra, malé oko na jeho čele, jinak bude nemožné ho zabít.
Sinon zůstala chladná jako led, soustředila se na ten čin. Když boss konečně padl a jeho ohromné tělo vybuchlo v polygony, boj probíhal už tři hodiny.
Z bosse vypadla obrovský puška, kterou nikdy předtím neviděla. Podle nastavení hry nedokázaly NPC-čka ani hráči vyrobit zbraně s ostrou municí vyššího stupně. Pouliční obchody prodávaly akorát části zbraní na nižší úrovni, a nadprůměrné zbraně se daly odhalit jen v ruinách. Puška, jíž obdržela - «Ultima Ratio Hecate II» patřila k nejvzácnější skupině nalezených zbraní.
Právě teď, včetně Sinoniny Hecate II, existovalo na serveru pouze deset protimateriálových pušek. Proto byla jejich cena děsivě vysoká, cena zbraně v poslední aukci bylo 20 milionů kreditů, nebo 20 milionů v herní měně. Převedeno do elektronických peněz s pomocí poměru 100 ku 1, by stála 200 000 japonských jenů |pzn překladatele: V kurzu k datu 15.10.2014 by šlo o 40 296 Kč|
Středoškolačka Sinon žila v realitě sama a výdaje na živobytí, které každý měsíc dostávala, sotva stačily. Sužována těžkostmi si nebyla opravdu jistá, co se zbraní dělat, když zjistila, kolik stojí. Poslední dobou se jí podařilo zpeněžit polovinu poplatků za připojení, 1500 jenů, jenže to ještě pořád znamenalo, že přijde o polovinu kapesného. Pokud by se takhle ponořovala víc než doposud, bylo by pro ni obtížné udržet si své známky. Nicméně, s 200 000 jeny by se jí povedlo zaplatit veškeré poplatky a ještě by jí spousta peněz zbyla.
Ale Sinon ji neprodala. Nehrála GGO, aby si vydělala, ale aby zabíjela nepřátele - jmenovitě každého, kdo byl silnější než ona; chtěla tak překonat své slabiny. Navíc, tohle bylo poprvé, co v «srdci» cítila, že tahle puška není pouhý item.
Hecate II, kvůli její obrovské velikosti a váze, bylo nutné nastavení hrůzostrašného STR. Sinon měla jako odstřelovač STR vyšší než AGI, takže byla stěží schopná ji unést. Když ji poprvé vzala na bojiště a rozhlížela se po nepříteli skrze puškohled, cítila v rukou její těžkou chladnou váhu, její sílu a záměr. Vyzařovala krveprolití, předzvěst smrti. Sinon chtěla ten pocit obejmout, před ničím neustoupit, nikdy nezaváhat, bez jediné kapky strachu, to v ní bylo uloženo.
Krátce poté začala být Sinon známá jako «Hecate»; zjistila, že to jméno pochází z řecké mytologie, od bohyně vládnoucí podsvětí. Ta zbraň bude jejím prvním a posledním partnerem, rozhodla se tehdy.
V hledáčku viděla, že cíl pokračuje v pohybu.
Sinon zvedla obličej přímo k pustině, viděla Dynovu pětičlennou skupinku blížící se k rozpadlé budově mezí cílem a ní. Vzdálenost mezi oběma skupinami byla zkrácena asi na 700 metrů. Vrátila pravé oko k puškohledu a čekala na Dynovy instrukce.
O deset vteřin později headset ožil jeho hlasem a nějakým hlukem.
"-Jsme na pozicích."
"Rozumím. Směr ani tempo nepřítele se nezměnilo. Jsou 400 metrů od vás a 1500 metrů ode mě."
"Je to ještě pořád dost daleko, zvládneš to?"
Na Dynovu otázku odvětila Sinon krátkým 'Bez problému'.
"...Dobrá. Začni s odstřelováním."
"Rozumím."
Po krátkém rozhovoru Sinon utichla, zatímco pravý ukazováček přesunula na velkou pojistku.
V hledáčku pokračoval v chůzi pustinou první cíl, muž s Minimi na rameni, a jako obvykle si povídal s ostatními.
V bitvě z minulého týdne nebyla Sinon odstřelovač, používala útočnou pušku a byla podpora v týlu. Musela toho muže vidět hodně zblízka, ale nemohla si na něj vzpomenout. Nicméně jelikož byl vybaven podpůrnou zbraní, musel mít hodně vysokou úroveň.
Buch-buch, buch-buch, srdce jí divoce bušilo, jak odpovídala tomu rytmu, zatímco pohybovala záměrnou osnovou. Vzdálenost, směr větru a rychlost pohybu cíle znamenaly, že musela zamířit o víc než metr před něj; pohnula prstem, aby se dotkla spouště.
V tu chvíli se v Sinonině zorném poli objevil poloprůhledný zářící světle zelený kruh.
Jeho průměr se v cyklech třepotal, zaměřoval se na mužovu hruď, v nejširším bodě mu sahal až ke kolenům. Byl to «Předpokládaný kruh zásahu» (Kruh kulky), který se zobrazoval pouze v Sinonině pohledu. Vypálená střela náhodně zasáhne prostor uvnitř kruhu. Při současné velikost kruhu je tělo muže pokryto z 30%; jinými slovy, 30% přesnost. Takhle, bez ohledu na to, jak velká je síla Hecate II, by ho zásah do paže nebo nohy rozhodně nezabil, procento zabití jedním zásahem bylo příliš nízké.
Velikost kruhu kulky závisel na vzdálenosti cíle, výkonu zbraně, počasí, úrovni osvětlení, schopnostech a hodnotě statusů, nejdůležitějším parametrem pak byl odstřelovačův srdeční tep.
Amusféra monitorovala tep reálného těla a posílala data hernímu systému.
Když srdce bušivě tepalo, kruh se zvětšoval. Pomalu se zmenšoval, s dalším pulzem se zvětšil. To znamená, že pro větší přesnost musí být střelba provedena v mezerou mezi každým tepem.
Nicméně uvolněný stav nastane asi šestkrát za minutu - to je cyklus jedné klidové vteřiny, jenže napětí z pokusu o výstřel může tempo zdvoj- nebo i zvícenásobit, přičemž se rychlost zvětšování a zmenšování kruhu v odpovědi na to zvyšuje. Bylo nemožné vystřelit v mezeře mezi dvěma zabušeními.
To byl jeden z největších důvodů, proč bylo v GGO tak málo sniperů.
Nemohli se trefit. Nedokázali zastavit to napětí, když potřebovali vystřelit. Samozřejmě, v boji na blízko vytvořil tlukot srdce kruh kulky, ale i tak jste se mohli na tak krátkou vzdálenost strefit. Pro plně automatické samopaly a útočné pušky to platilo dvojnásob. Nicméně při odstřelování na velkou vzdálenost často přes 1000 metrů byl kruh kulky obvykle několikanásobně větší, než člověk. Momentální 30% šance v Sinonině pohledu byla téměř zázrakem.
-Ale.
Zašeptala Sinon v srdci.
Ten tlak, úzkost, hrůza jsou jakou hranicí? Vzdálenost 1500? To je jako hodit papírový míček do odpadkového koše. Ano - V porovnání s tím dnem.
Jádro její mysli zchladlo. Její tep se zpomalil jako lež.
-Led. Jsem stroj z chladného ledu.
Měnící se kruh kulky se najednou zpomalil. A současně se prodloužilo i její vnímání času, dokázala přesně určit okamžik, kdy je kruh nejmenší.
Jeden... dva... Při třetím zmenšení kruhu, když ukázal na srdce muže nesoucího Minimi, Sinon stiskla spoušť.
Řev podobný hromu otřásl světem.
Z přední strany úsťové brzdy Hecate II vyšlehl obrovský plamen, uvolněná kulka prořízla zvuk pušky a pohnula se kupředu. Zpětný náraz zatlačil Sinon i s puškou zpátky, zpevnila obě nohy, aby ho ustála.
Na druhé straně záměrné osnovy si možná všiml záblesku, muž obrátil hlavu jejím směrem. Jeho pohled se střetl s Sinon, která zírala skrze puškohled-
V tom okamžiku se mužova hruď i s rameny včetně hlavy, přeměnila v drobné úlomky a zmizela. O okamžik později se zbytek jeho těla rozbil jako zasažená skleněná socha a rozptýlil se na fragmenty. Naneštěstí pro něj se strašně drahá Minimi, kterou nesl, stala náhodným dropem a upadla na písečnou zem. Muž se bude muset po návratu do ulice po oživení určitě vyrovnat s šokem z okamžité smrti a ztráty zbraně.
Sinon si bez emocí potvrdila výše uvedené, automaticky pohnula pravou rukou a zatáhla za úderník Hecate II. S kovovým zvukem byla vyhozena obrovský plášť, který zmizel, jakmile dopadl na kámen vedle.
S načtením další munice Shion posunula pušku mírně doprava směrem k druhému cíli, velký muž v plášti se dostal do jejího hledáčku. Mužův brýlemi zakrytý obličej se díval přímo tím směrem. Zamířila kousíček nad jeho tělo, lehce odtáhla prst od spouště. Znovu se objevil zelený kruh kulky, okamžitě se zmenšil v tečku.
Od jejího prvního výstřelu uběhly tři vteřiny. Poloautomatická puška dokáže střílet nepřetržitě, ale opakovací puška Hecate II to nedokáže. I tak se průměrní hráči při pohledu na náhle rozprášeného spoluhráče zděsí a dostanou do šoku, takže jim zabere pět vteřin, než se obnoví svůj psychický stav, určí směr odstřelovače a připraví se na vyhýbání. Pokud se snažíte právě o takový zmatek, je možné, že uspěje i druhý výstřel, ale-
Nicméně muž v plášti nevykazoval žádné známky zmatení, z hloubi svých velkých brýlí zíral přímo na Sinon. Opravdu, ten chlap je velmi zkušený veterán, musí to být dobře známý hráč, pomyslela si Sinon, když tiskla spoušť.
Takhle se v mužově zorném poli zobrazila trajektorie kulky mířící přímo na něj jako «Predikační balistická linie» (Linie kulky), světle červené, poloprůsvitné světlo. Pro přestřelky, což je nesmyslný způsob hry, jak ji udělat zajímavější, to byl obranný pomocný systém. Pokud měl hráč dostatečně rychlé reakce, vysokou AGI a dostatek kuráže, dokázal se vyhnout více než 50% kulek vypálených z útočné pušky ze vzdálenosti 50 metrů.
Největší výhoda sniperů je, že první výstřel neukáže hráči linku kulky. Nicméně, jakmile byla Sinonina pozice s první výstřelem odhalena, ztratila svou výhodu.
Další řev. Nelítostný prst Hecate II vypustil «Smrt» vykrystalizovanou do projektilu, který prořízl světle žlutou atmosféru a odletěl pryč.
Ale jak Sinon předpokládala, muž klidně ustoupil doprava. Hned poté 12,7mm kulka prořízla prostor jeden metr od jeho velkého těla. Způsobila díru v betonové zdi v pustině daleko za ním.
Sinon nevědomky pohnula pravačkou, načetla další kulku, prst vracející se k rukojeti nezamířil k spoušti.
Každé další odstřelení by bylo zbytečné. Jestli má znovu odstřelovat, bude se muset přesunout ze své současné pozice, schovat se z mužova dohledu a počkat 60 vteřin na vymazání identifikační informace. Nicméně v tomto bodě by měl být výsledek bitvy rozhodnutý. Zatímco se dívala hledáčkem, zašeptala do přijímače.
"První cíl uspěl. Druhý selhal." Dyne okamžitě odpověděl.
"Rozumím. Útok začíná. ...Jdem, jdem, jdem!!"
Zhaa! Zlehka k ní dolehl zvuk odražení od země, jak se dali do pohybu. Sinon lehce vydechla zadržovaný dech.
Její mise byla splněna. Jelikož byla Hecate II velmi vzácnou zbraní, kdyby se Sinon dostala do souboje tváří v tvář, zemřela a její zbraň by se dostala na seznam dropnutých věcí, bylo by to velmi vážné. Dyne řekl, ať po odstřelení přejde do pohotovostního režimu. Její druhá neúspěšná střela jí zůstala v srdci a přála si, aby se její «špatný pocit» nestal skutečností.
Zatímco přemýšlela, Sinon opět pohnula svou puškou, sklopila zvětšení, aby v puškohledu viděla celou skupinu nepřátel. Čtvrtý muž z předních linií rychle skočil za blízký kámen nebo betonovou zeď, aby se schoval, za ním zadní hlídka s velkými laserovými puškami a ten velký muž v plášti-
"Ach...!!"
Vyjekla Sinon nevědomky. V tu chvíli pohnul velký muž oběma rukama, z těla mu sklouzl maskovací plášť.
V rukou nedržel zbraň. Ani mu nevisela u pasu.
To, co nesl na svých širokých zádech, a o čemž si mysleli, že je přepravní batoh, bylo odhaleno.
Mezi širokými rameny se kroutily a rozšiřovaly kovové spojnice. Z nich visel hrubý a precizní kovový předmět.
V rámci Y podpory byla válcová strojní část. Její vrchní část měla velkou rukojeť, pod níž se rozšiřoval svazek šesti hlavní těla zbraně. Byla dlouhá něco přes metr.
Část stroje měla do sebe zabudovaný pásek, který ji spojoval s velkokapacitní krabicí nábojníku, která visela na stejné spojnici.
Zmíněnou neskutečnou velikost a brutální tvar viděla Sinon jenom jednou na seznamu zbraní na informační stránce GGO.
Zdá se, že se jmenuje «GE M134 Minigun». Řadil se mezi těžké kulomety. Jedna z největších střelných zbraní představených v Gun Gale Online. Šest spojených hlavní se divoce točilo a nabíjelo, pálilo a vyplivovalo prázdné nábojnice 7,62mm kulek šílenou rychlostí 100 kol za sekundu, jiný název pro tuto pistoli byl noční můra - ne, pro tuhle zbraň.
Samozřejmě, i její váha je strašlivá. Jen hlavní tělo má 18 kilo, společně s takovým množstvím munice by měla mít víc jak 40. Bez ohledu jaký druh čisté STR hráč je, není možné, aby pasovala do jeho maximálního váhového limitu. Pochopitelně, převážen si vybere svou daň na pohyblivosti.
Nepohybovali se pomalu kvůli prodloužení lovu. To kvůli maximální rychlosti chůze tohoto muže.
Sinon zděšeně zírala do puškohledu, uprostřed jejího zorného pole si muž sáhl pravačkou na záda a popadl rukojeť Minigunu. Velký kulomet hladce sklouzl po kolejích a otočil se o 90 stupňů na pravou stranu mužova těla. Doširoka se rozkročil v postoji, kdy všech šest hlavní zbraně mířilo kupředu - mužovy rty se pod brýlemi poprvé pohnuly, vytvořily divoký úsměv.
Sinon rychle nastavila číselník, zmenšila zvětšení hledáčku na minimum.
Z levé strany zorného pole se blížila Ginrouova skupinka o třech útočnících se samopaly. Světlo kulek z laseru paprskometů, které měl připravený předvoj nepřátelské skupiny, kreslilo modré stuhy, jakmile se setkali s útočníky, všichni zanechali vlnky jako na hladině jezera zhruba metr před Ginrouem a ostatními, pak zmizeli. Byl to efekt vysoce výkonného «Ochranného pole proti světelným kulkám».
Jednoduše protože vraceli palbu sprškou ostré munice ze samopalů, jednoho z nepřátelských blaserů, kteří se vyklonili zpoza skály, pokryly karmínové účinky dopadu spolu s 'pa pa' zvukem, a zhroutil se. Ginrou s ostatními se znovu tlačili kupředu, směrem ke stínu betonové zdi poblíž nepřítele - V tu chvíli velký muž bleskurychle snížil pas.
Hlavně Minigunu se s vysokou rychlostí otáčely, pásek zářivého světla tryskal až 0,3 vteřiny nebo tak.
Díky tomu se spolu s kusem betonové zdi rozpadl i Ginrouův avatar, potom zmizel. Příliš rychle, jako panenka z písku vystavená proudu vody.
"...!"
Sinon si zkousla ret a postavila se. Sebrala ze země Hecate II, složila stojánek a přehodila si popruh přes rameno.
Hecate II, s celkovou délkou 138 cm, těžce narážela do ramene Sinon, jejíž výška nedosahovala ani 155 cm, ale ještě pořád byla v jejím váhovém limitu. Její pistole, «H&K MP7» byla ultra-kompaktním druhem samopalu, který nějak nepřesahoval její váhový limit, jelikož Sinonino vysoké STR nebylo takové, aby jí dovolovalo nést sedm zásobníků pro Hecate II.
Dokonce i pouhým okem viděla květu podobné záblesky hlavní na nedalekém, jeden a půl kilometru vzdáleném bojišti. Sinon zůstala potichu a plnou rychlostí vyrazila vpřed.
Jelikož došlo na tohle, tok bitvy se drtivě obrátil proti Dynovi a ostatním. Kdyby byl uživatel Minigunu sám, pak by bylo s udržováním přinejmenším poloviční vzdálenosti a neustálého pohybu velkou rychlostí možné ho porazit. Nicméně s uživateli laserových paprskometů, kteří ho kryli, se nedalo na krátkou vzdálenost, kdy bylo obranné pole méně efektivní, protivníkovi vyhnout.
Ačkoli byla členem skupiny, dokonce i kdyby odstoupila, předpokládala, že by si nikdo nestěžoval. Koneckonců, jako sniper vyřídila přikázaný cíl.
Nicméně Sinon běžela přímo do bitvy. Nemyslela na pomoc svým společníkům. Pouze úsměv muže s Minigunem vedl Sinoniny kroky kupředu.
Na bojišti si mohl dovolit úsměv jen díky síle. Požadovaný čas hraní k získání Minigunu, který byl podobně vzácný nebo ještě vzácnější než Hecate. Zařízení vyžadovalo vytrvalost k nahromadění dostatku STR budilo úctu. Kromě toho, měl odvahu vypořádat se klidně s Sinoniným odstřelováním.
Abych bojovala proti takovému protivníkovi, zabila ho, ostatní mě příliš oslabují - neustále vzlykající «Asada Shino» bude umlčena.
Proto se pustila do tohoto bláznivého světa. Kdykoliv sem unikla, všechno dosud nahromaděné bylo pryč.
Odrazila se od vyprahlé země tou nejvyšší rychlostí, jakou jí její parametry povolovaly, slzela ze zaprášeného vzduchu, Sinon se hnala tryskem.
Pohybovala se po štěrkem posypaném písku, vyhýbala se a přeskakovala vyčnívající kameny, rozpadající se zdi a další překážky, řítila se na bojiště jen v několika desítkách vteřin.
Její AGI parametr jel na plný plyn, pomáhal jí v zběsilém útěku v přímé lince. Ani trochu nezvažovala vyhledání úkrytu. Skupina nepřátel už pravděpodobně zachytila Sinoninu blížící se postavu.
V porovnání se začátkem se bitevní plocha obou stran výrazně posunula. Pochopitelně ustupovala Dynova skupina. S Minigunem poskytujícím násilnou zálohu pomocí nepřetržité palby tlačil předvoj skupiny neustále na vzdálenost. Aby unikli efektivnímu rozsahu optických zbraní, čtyři lidé včetně Dyna se nepřetržitě stahovali, přesunovali se z úkrytu do úkrytu.
Řítíc se přímo do pouště, únik už nebyl možný. Jakmile by se vystavili, pokropily by je kulky z Minigunu jako vodopád. Kromě toho, betonová zeď, jíž právě Dyne s ostatními svěřili své životy, z větší části v jejich únikové cestě scházela. Jedné, co jim zbývalo, byla více než polovina zhroucené budovy, kterou využili při počátečním ústupu. Kdyby tudy unikli, byli by v pasti jako krysy v pytli.
Sinon, která okamžitě pochopila situaci, se pokusila skočit do stínu zdi, kde si Dyne s ostatními dávali oddych. V tu chvíli se přímo před Sinon objevily tři tenké červené linie světla.
"Ku..."
Zaťala zuby a zaujala úhybný postoj. Byly to trajektorie od útočníků používajících laserové paprskomety.
Nejprve Sinon sklonila tělo co nejníže to šlo a podklouzla pod první linií kulky. Hned poté, přesně následujíc vedoucí linku nahoře, světle modrý tepelný paprsek prosekl prostor. Před jejíma očima se objevila druhá linie kulky. Odrazila se od země, do pravé nohy vložila veškerou svou sílu a skočila, její tělo ve vzduchu tančilo. Laser prošel přímo kolem jejího břicha a na okamžik se jí zatmělo před očima.
Třetí linie kulky procházela lehce nad Sinoniným výskokem. Skrčila hlavu jak nejvíce mohla, aby se vyhnula příchozímu tepelnému paprsku, ale špička jejích světle modrých krátkých vlasů se paprsku zlehka dotkla doprovázena praskavým zvukem rozptýlených světelných částic.
Nějak se jí povedlo vyhnout se pokračující palbě paprskometu, Sinon přistála na zemi, před jejíma očima-
Příšerně tlustá, v průměru asi 50 cm krvavě zbarvená linie ji osvětlovala.
Ne, chyba, tohle je linie kulky Minigunu. O několik desítek vteřin později přijde bouřlivý útok podobný výbuchu.
Sinon vybičovala tělo paralyzované strachem, ohnula pravou nohu, která se právě dotkla země, a znovu vší silou vyskočila. Ve vzduchu se otočila, na vrcholu vysokého skoku bylo její tělo naležato.
Hned poté ji minula smršť energetických vln, kousíček pod jejími zády, kde cítila jejich bouřlivost. Poté, co její zorné pole opustil shluk zářivě bílé ostré munice, byla do vzduchu vyhozena další část rozbité zdi zhroucené budovy jen kousek od ní.
Těsně před jejím dopadem do písku znovu stočila tělo, přistála na všech čtyřech. Zároveň se vrhla dopředu tak usilovně, jak jen mohla. Potom, co se několikrát překulila, se dostala do stínu betonové zdi, kde se skrývala Dynova skupina.
Velitel zděšeně zíral na Sinon, která se před ním právě objevila. Bez ohledu na to, že to vypadalo jako dobrý úmysl, jeho oči nezářily vděčností, prostě pochyboval o někom, kdo dobrovolně strčil hlavu na špalek.
Dyne brzy odvrátil tvář, díval se na útočnou pušku v rukou. Tiše zamumlal.
"...Ti bastardi si zavolali ochranku."
"Ochranku?"
"Copak to nevíš? Toho týpka s Minigunem. Říká se mu «Behemoth|pzn překladatele: V překladu Netvor, jméno zachovám v původním znění ;)|», inteligentní svalovec ze severu. Týmy s penězi ale bez vytrvalosti si ho najímají jako ochranu."
Což je lepší herní styl než ten tvůj, pomyslela si Sinon, ale samozřejmě nic neřekla. Místo toho stočila pohled ke třem útočníkům vedle Dyne, kteří jednou za čas vystrčili hlavu z úkrytu, aby naslepo vystřelili na skupinu nepřátel. Hlasem sotva slyšitelným pro celou skupinu řekla.
"Jestli se budeme takhle dál schovávat, tak nás brzy porazí. -Není jisté, kolik zbývá Minigunu kulek, pokud všichni zaútočíme najednou, může nás všechny bez problému skosit. Musíme tu možnost vyloučit. Dva s SMG vlevo, Dyne a jí to obejdeme zprava, M4 tu zůstane a bude nás krýt..."
Dyne ji chraplavým hlasem přerušil.
"...Nebude to fungovat, ještě pořád mají tři s paprskomety. Jestli tam vtrhnem, naše obranné štíty budou..."
"Frekvence palby u paprskometů je nižší než u zbraní s ostrými, polovině se vyhnem."
"Nemožný!"
Opakoval Dyne tvrdohlavě a vrtěl hlavou.
"Jakmile tam vtrhnem, stejně tě do vzduchu vyhodí Minigun. ...I když je to politováníhodné, vzdejme se. Jestli ste moc hrdý na to, abyste se koukali, jak vyhrávaj, můžete se hned odhlásit..."
I když se odhlásíte v neutrální zóně, nezmizíte hned. Váš avatar tam po několik minut zůstane bez duše, náchylný k napadení. Pravděpodobnost je nízká, ale občas došlo na náhodný drop zbraně nebo brnění.
Dosud si myslela, že vůdcův ústup byl příliš brzký, ale s takovým zoufalství, nemluvě o jeho náladě hodné dítěte, by nikdy nepomyslela, že by navrhla něco takového. Sinon napůl ohromeně zírala na Dynův předpokládaný obličej veterána.
V tu chvíli Dyne odhalil zuby a zakřičel.
"Co, neberte tu hru tak vážně! Ať tak či tak, vyjde to nastejno, dokonce i když tam vtrhnem, zemřeme nadarmo..."
"Tak umři!"
Vykřikla Sinon v odpověď.
"Přinejmenším ve hře zkus zemřít tváří v tvář hlavni!"
Vážně, proč musí říkat něco takového muži, který je pouhým cílem. Předtím to znamenalo, že by přeřezala vztahy s jeho skupinou.
Zatímco nad tím část jejího srdce přemýšlela, vzala Dyne za límec maskovací bundy a násilím za ni zatáhla. Ve stejnou chvíli rychle řekla zbylým vykuleným členům. "Tři vteřiny budou stačit, zaujměte Minigunovu pozornost, dokončím ho s Hecate."
"...R, rozkaz."
Muž s brýlemi a zelenými vlasy se dlouho potýkal sám se sebou, než konečně odpověděl, a zbytek týmu přikývl.
"Dobře, rozdělíme se na dvě části, pravá i levá vyrazí nastejno."
Sinon strčila trucujícího Dyne do boku a přesunuli se ke konci úkrytu. Vytáhla od pasu svou pistoli MP7 a rukou ukazovala znamení odpočtu. Tři... dva... jedna,
"JDEME!!"
Ve stejnou chvíli se tvrdě odrazila od země a o vteřinu později vstoupila na bojiště, kde čekala nepřetržitá smrt.
V tom momentě se před ní objevilo pár linií kulek. Sklonila se, zatímco klouzala, aby se jim vyhnula, před očima se jí objevila skupina nepřátel.
Vpředu vpravo, za zdí asi dvacet metrů před ní, byli dva lidé s paprskomety. Kousek vlevo byl další. Muž s Minigunem «Behemoth» byl ve středu přibližně deset metrů za nimi, mířil na její společníky, kteří vyběhli zleva.
Zatímco Sinon běžela doprava, mířila MP7 v levé ruce na ty s paprskomety. Lehkým stiskem spouště se objevil kruh kulky, nedokázala však nijak kontrolovat svůj srdeční tep, pulzoval tedy kolem obou mužů naráz.
I tak ale vypálila. Cítila zpětný náraz, který byl v porovnání s Hecate II v její dlani ničím, a vyprázdnila 20 kulatých zásobníků 4,6mm kulek najednou.
Bezohledný protiútok je vyděsil a dva z nich se pokusili skrýt za zeď, nicméně pár kulek je přesto zasáhlo. Nestačilo to, aby jejích HP kleslo na nulu, ale mělo by jí to koupit pár vteřin času.
"Dyne! Kryj mě!"
Vykřikla Sinon a skočila na zem, zároveň si ze zad strhla Hecate II a chytila ji oběma rukama. Neměla čas na rozložení stojánku. Snášíc její hroznou váhu se podívala skrze hledáček.
Ještě pořád byl nastavený na malé zvětšení, viděla celý vršek Behemothova těla. Jeho tvář se okamžitě otočila jejím směrem, Sinon stiskla spoušť, aniž by čekala na zmenšení kruhu kulky.
Prostor rozerval řev spolu s jistým smrtícím zábleskem - prošel kousek od Behemothovy hlavy. Útok strhl Behemothovi z hlavy brýle, změnil je v prach, zmizely.
Minula-!
Sinon se kousla do rtu a chystala se vstát, pak se její pohled v hledáčku střetl s Behemothovým. Behemoth, který ukázal svůj skutečný obličej, měl šedé oči planoucí světlem, rty zkroucené v dalším nebojácném úsměvu.
Celé Sinonino tělo pokrylo ohromné rudé světlo.
Bylo nemožné se tomu vyhnout, zjistila okamžitě. Z jejího palebného postavení by musela vstát a uskočit doprava nebo doleva, na to však nebyl čas.
Přinejmenším alespoň čelí hlavni pistole-.
Sinon následovala vlastní slova, vstala a podívala se přímo na Behemotha. Náhle zasáhly několik míst na jeho tělo světelné výbuchy s "Papaa!" zvuky.
Byl to Dyne. Zatímco klečel na jedné noze na zemi a držel útočnou pušku, s vysokou přesností střílel. V této situaci a vzdálenosti fakt, že dokáže proměnit tolik střel znamenal, že bez ohledu na to, jaká je jeho osobnost, jsou jeho schopnosti úžasné, pomyslela si Sinon, která vší silou uskočila vpravo. Hned poté bylo místo, kde se jen před okamžikem nacházela, rozsekáno desítkami zásahů bouře projektilů.
"Dyne! Přesuň se víc doprava..." Vykřikla v tom momentě.
Dva uživatelé paprskometů znovu vykoukli z úkrytů, zamířili na stojícího Dyna a nemilosrdně vypalovali šípy světla.
Byli příliš blízko. Tepelné paprsky prošly Dynovým obranným štítem a jeden za druhým zasáhly jeho tělo.
Dyne se na okamžik díval na Sinon. Stál zpříma-
"Uooo!!"
S tím jediným výkřikem se rozeběhl přímo kupředu.
Pršel na něj déšť světelných kulek. Vyhnul se, proklouzl jimi, zatímco divoce uháněl vpřed. Ale samozřejmě nedokázal uhnout všem.
Posledních několik vteřin, Dyne vytáhl ochranný talisman nahrazující plazmový granát a hodil ho za zábranu. V okamžiku, kdy jeho HP zmizelo, zatímco jeho avatar byl stále ještě odvrácený od Sinon, se rozbil na nespočet polygonových kousíčků a rozptýlil se.
Následně zbarvil svět bílý záblesk.
Obří božské kladivo dopadlo na zem. Tok zelenobílé energie zešílel, vznesla se obří bouře prachu. Do toho se vmísila těla paprskometců vyhozená do vzduchu, než dosáhla země, byla rozdrcena a zničena.
-Pěkně!
Věnovala krátkou elegii Dynovi, pro něhož bitva skončila, potom přimhouřila oči před prachem a rychle zkontrolovala bojiště.
Jeden z jejích dvou společníků, kteří si vzali levé křídlo, byl zabit Minigunem, a zdá se, že uživatel paprskometu zmizel.
Pravé křídlo bylo díky Dynově sebeobětování jeden velký bordel, vzal sebou jednoho z útočníků, ten, který zbyl by měl být ochromený.
Potom - v postupně se usazujícím prachu k ní v rovné lince mířila obří silueta.
Pokud to tak půjde dál, bude čelit tváří v tvář Behemothovi. Ale na takovouhle vzdálenost nemůže její odstřelovačská puška proti těžkému kulometu vyhrát.
Musela najít způsob, jak se dostat do jeho slepého bodu, zatímco zaujme pozici k výstřelu. Ale v bitvě jeden na jednoho v přední linii neexistují slepá místa...
-Ne.
Sinon na okamžik zadržela dech. Zatímco tady zůstával všepokrývající prach způsobený Dynovým granátem, Behemoth nedokáže přesně určit, kde je. Samozřejmě ho nemůže odstřelit, jelikož ho taky jasně nevidí, ale možná by se mohla dostat na jediné místo v této oblasti, kam nedosáhne bouře kulek.
S touto myšlenkou se otočila a dala se do zběsilého běhu. Zamířila k rozbité a spadlé budově na zadní straně bojiště.
Proskočila vchodem, neviděla, že se zadní část budovy zhroutila a prosvítá tudy zlatavá obloha, ale zamířila přímo k stěně vpravo - tam stály schody vedoucí nahoru. Zatímco se pokoušela nešlapat po rozbitých dlaždicích a nehlučet, jak se opatrně rozeběhla.
Na kovovém schodišti měla lehce nakračovat, jenže ona se tím neobtěžovala. Kopla do zdi jako tanečník, aby změnila svůj směr a mířila dál nahoru.
Dostala se do pátého patra za méně než pět vteřin, schody zde končily. Nalevo bylo umístěno velké okno.
Odsud měla pár vteřin na zaujetí ostřelovací pozice, aniž by si jí Behemoth všiml.
Zatímco nad tím přemýšlela, opřela si Hecate II na rameno a vyhlédla z okna na bitevní pole.
Náhle se její zorné pole zbarvilo doruda.
Několik desítek metrů pod ní zvedl Behemoth svůj Minigun do maximální výšky a mířil přímo na Sinon. Přečet ji. Její myšlenky i bitevní plán, všechno.
Neměla čas ustoupit nebo zalehnout.
Tak silnej. Byl pravým GGO hráčem, ne, vojákem.
Nicméně tento protivník byl přesně takový, proti kterému si Sinon přála bojovat. Zabít ho. Musí ho zabít.
Neváhala. Aniž by zaujala pozici k odstřelení, položila pravou nohu na okenní parapet a vyskočila přímo ven.
Ve stejnou chvíli, jako hořící plamen, se od země prohnal vzhůru záblesk energetické vlny. Whak!! Zpod Sinonina levého kolene přišel intenzivní šok. Odpráskl nohy jejího avatara, její HP bar se hodně snížil.
Nicméně ještě pořád byla naživu. Proletěla linií ohně z Minigunu a tančila v prostoru. Byla přímo nad Behemothovým impozantním postojem.
Pravděpodobně chtěl střílet, dokud mu nedojdou náboje, takže se zálohoval, pokoušel se udržet Sinon v linii střelby. Jenže nedosáhl na ni. Pro Minigun, který mu visel na zádech, nebylo možné zamířit přímo vzhůru.
Během pádu Sinon přitiskla Hecate II proti svému rameni a podívala se skrze puškohled.
Její zorné pole zcela zaplňoval Behemothova drsná tvář. Jeho obvyklý úsměv z ní však vyprchal. Ukázal zuby s překvapením a hněvem čišícími z očí.
Sinon si sotva všimla, že se její rty pohnuly
Objevil se na nich úsměv. Divoký, krutý, bezcitný úsměv.
Během pádu nebyla dostatečně stabilní, aby dostřelila daleko, avšak vzdálenost byla dostatečně malá. Když byla hlaveň její zbraně asi metr od Behemothovy hlavy, zmenšil se její kruh kulky a zafixoval se na středu jeho obličeje. "Končíš!"
Zašeptala, zatímco tiskla spoušť.
Z prstu bohyně podsvětí, v tomto světě, vyšel největší kopí energie z jedné kulky.
Ten okamžitě prostřelil v Behemothově obličeji a horní části těla obrovskou díru, zabořil se hluboko do sutin země.
Když utichl řev exploze, Behemothovo ohromné válcovité tělo se rozložilo a rozptýlilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat