pátek 24. dubna 2015
sobota 18. dubna 2015
High School DxD: Volume 2 – Život.2 Vybral jsem si boj.
Z čistě bezpečnostních důvodů: Buďte si vědomi, že tato kapitola je 15+! Mladším čtení zakázáno ;) (Ne že by to někdo bral vážně, co?)
středa 8. dubna 2015
Toradora!: Volume 1 – Doslov překladatele
Doslov překladatele
Když jsem začínala Toradoru!, byl to jeden z prvních projektů na přání, a přestože žánr 'romantika' nijak zvlášť nemusím, měla jsem hned dva pádné důvody k jejímu načnutí. Za prvé: překlad je pro mou příbuznou, která Toradoru! viděla (nicméně žádost nepocházela od ní) a za druhé: byla jsem donucena se podívat na anime a pár věcí mi nedošlo, takže jsem doufala, že mi novela pomůže líp pochopit některé jednání postav (B-A-K-A -_-)
Asi protože nikdy nepatřila mezi mé favority, mám takovou radost, že jsem u konce – ne, to vyznělo špatně. Prostě: je fajn, že se mi podařilo ji dokončit v relativně "krátkém čase" (přesněji rok a pár měsíců). A asi si ji nechám :D
Uznávám, dodělat první svazek a vybodnout se na to je kapku blbý, ale – neodsuzujte mě – netvrdím, že mě to nenapadlo, když vám novela nesedne, nic s tím nenaděláte. Naštěstí nechat práci nedokončenou není můj styl (SAO mě třeba žere ještě dneska, na druhou stranu proč by měla miliarda lidí dělat na jednom projektu jen pro jeho popularitu, že?) a proto se můžete těšit na další kapitoly. Tu první z druhé knihy plánuju až na červen (bohužel, mám moc práce a tak jsem si udělala minirozvrh "co splnit v měsíci tom a tom", ale nebojte, květen bude i tak nabitý překlady!).
Mno, to je asi všechno, co k tomu napíšu... Oblíbila jsem si Ryūjiho s jeho 'gentle' chováním i Taigu a její 'furious' osobnost. Přesto nepatří k mé topce. Prostě nejsem romanticky založený člověk, no. Ale kdo ví, třeba se to s druhou knihou změní...
Scaren Kage
Toradora!: Volume 1 – Doslov
Autorovy poznámky
Tady Take Yuyu, jejíž váha se neustále zvyšuje. Kdykoli se zlou předtuchou sklopím hlavu, abych se na sebe podívala, vždycky přemítám, "Tohle už není břicho, ale plovací kruh!" Toto poznání se dennodenně automaticky aktualizuje. Ačkoli plovací kruh může vlastně představovat naději, sen nebo dokonce štěstí? No, v takovém případě… by bylo dobře, kdyby se ještě zvětšil! Pokud se mnou nesouhlasíte, budu nelítostná! (Říká, oči na balení instantních nudlí poblíž.)
Každopádně, už všichni dočetli Toradoru!, knihu první? Ráda bych poděkovala každému čtenáři za její zakoupení a jsem ráda, pokud se vám líbila.
Otázka: Proč v ní nejsou žádné souboje, portréty vnitřního světa postav nebo "nažhavené" postavy?
Odpověď: Takhle jsem ten příběh prostě zkonstruovala.
...Svět Toradory! je plátkem života. Velmi obyčejný milostný příběh se špetkou komedie. Od teď mám v úmyslu psát přesně takové krátké příběhy, takže pokud se vám líbí, podporujte prosím dál Toradoru!
Mimochodem, ráda bych poděkovala čtenářům své další novely Watashitachi no Tamura-kun za jejich dopisy. Mockrát díky! Všechny vaše myšlenky jsem přečetla v plném rozsahu.
Pečlivě zacházím s každým z nich a to až tak, že je ve spaní objímám. Abych poděkovala za váš projev podpory, tvrdě zapracuji na dalším vývoji série Tamura-kun.
Každopádně hádám, že tahle kniha se vám dostane do rukou zhruba v březnu (2006)... (I když podle mě jde spíš o očekávání...) Jelikož je dnes, při psaní doslovu, 3. ledna, tak bych vám měla také popřát šťastný Nový rok! Pod tlakem předsevzetí jsem učinila následující prohlášení: Tento rok mám jen jeden cíl, a to pracovat tvrději.
Důvodem pro něj je neúmyslné prohlášení mého editora,
"...Takemiyo-san, co obvykle děláte?"
Asi už na to zapomněl, ale po téhle otázce jsem vážně vyšilovala. Co obvykle dělám? Jsem profesionální spisovatel... Obvykle nepracuji...
Jak jsem tak pečlivě přemýšlela nad tím, proč se na to zeptal, uvědomila jsem si nakonec pravý význam toho, co se snažil říct:
"(Jako nadějný spisovatel a ještě k tomu profesionál vydáváte každoročně jen dvě knihy. Přestože je v nich teď víc kapitol, nevypadá, že byste zrovna pracovala...) Takemiyo-san, (jako někdo, kdo by měl pracovat) co obyčejně (kromě práce) děláte? (Mimochodem, neztloustla jste poslední dobou?)"
Když jsem se vrátila nohama na zem...
Co obvykle dělám? Opravdu pracuju! Ačkoli trávím víc času svačinkami, vařením špaget, přidáváním teplého mléka, mísením špaget s treskou, vařením brambor, sypáním nori na špagety s treskou, vařením šunky, přidáváním natta na špagety s treskou... a takové věci... abych byla přesnější... Nejím poslední dobou moc tresky?
Přesně tak, musím přestat dělat špagety s treskou a zodpovědně se vrátit k práci! Teď není čas na dvě porce (každá o 200g) špaget s treskou denně! Takže pro tenhle plovací kruh...! Bylo by fajn, kdybych se zbavila tohohle kusu masa...!
Proto musím tenhle rok pořádně zapracovat a také udržet příjem špaget s treskou na minimu. Aby si čtenáři mou práci užili, musím se na ni soustředit ze všech sil bez ohledu na okolí a tvrdě pracovat, i kdyby to znamenalo rozmlátit klávesnici.
Moje další novoroční přání je "Přirozeně zhubnout tvrdou prací"! Také doufám, že až navštívím toho editora, nezopakuji tu tragédii, kdy jsem si pochroumala záda během sezení na měkké pohovce, v důsledku čehož jsem si musela přesednout...
A nakonec děkuji, že jste to přečetli až sem. Stejně jako u mé druhé novely má ilustrace na starosti Yasu-sensei. Yasu-sensei, editoři, těším se na další spolupráci. Uvidíme se u další knihy Toradory! Dobrá, je čas, abych šla a vysbírala klávesy, které jsem náhodou rozbila při prudkém psaní.
Yuyuko Takemiya
čtvrtek 2. dubna 2015
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)