Život. ∞ vs Síla ∞ Přišel jsem splnit svůj slib!
Část 1
Po probuzení mě čekal pohled na známý strop.
——Jsem ve svém pokoji.
……Co tu dělám?
Zoufale se pokusím vybavit si, co se stalo.
…Měl jsem bojovat. V [Hodnotící hře] mezi Buchou a Raiserem. Odehrálo se to v replice školy, kam chodím.
Naší základnou byla stará školní budova, spolu s Kibou a Konečkou jsem běžel bojištěm, mířil k nepřátelské základně, tedy nové školní budově.
Konečka padla, Kiba padl, Akeno padla a pak——.
Pak mám okno.
Co se stalo s Buchou!? Co zápas!? Výsledek!? Porazili jsme Raisera? Proč—jsem tady?
Když napřímím horní polovinu těla.
„Zdá se, že už jste se probudil,“ promluví ke mně žena vedle mě. Stříbrovlasá služka, Grayfia.
„Grayfio! Co zápas? Co se stalo s Buchou!?“
„Pan Raiser vyhrál. Slečna Rias odstoupila.“
——! T-To ne…… Připraví mě o řeč. Nevím, co na to říct.
Prohrál jsem? Porazil mě Raiser?
——Ostuda.
Jsem tak ostudný a k ničemu……
Dělal sem machra, ale na nic se nezmohl a ještě k tomu šel k zemi přímo před Buchou……
Sem slaboch…… Proč sem takovej slaboch……? Dokonce i Asia by mohla dál žít jako člověk, kdybych byl tehdy jen o trochu silnější.
A dokonce i Buchou, kdybych dokázal efektivnějc využít svůj Posvátnej pohon, neskončilo by to takhle……
Nemůžu zastavit slzy. Přestože vedle mě sedí Grayfia, nedokážu to. Sem zklamanej. Tolik se za sebe stydím. Sem tak slabej. A patetickej……
„Právě teď se koná zásnubní večírek slečny Rias s panem Raiserem. Rod Gremory ho připravil v aule v Podsvětí.
„……Kde je Kiba s ostatníma?“
„Šli doprovodit mladou paní. Jediný, kdo je s ní nějak spojený a nedostavil se tam, je pan Issei se slečnou Asií.“
Asia? Takže taky nešla.
„Slečna Asia tu zůstala na přání mladé paní, aby se o vás postarala, Issei. Jen šla dolů pro nový ručník.“
Aha. Takže Buchou ji tu nechala kvůli mně……
Vypadá to, že si o mně dělala starosti.
Buchou……zásnuby……Asi je právě uprostřed oslavy……
„……Příčí se vám to snad?“ zeptá se mě Grayfia.
„Jo. I když boj skončil, nemůžu to jen tak přijmout.“
„Víte, že slečna Rias uposlechla rozhodnutí rodiny?“
„Já to chápu! Vím to! Ale i tak—”
Nemůžu souhlasit s něčím, co je Buchou proti srsti! Nechci ji vidět, jak následuje přání rodičů proti svý vůli! Ten zmetek! Nechci Buchou nechat takovýmu sráči!
Já vím. Žárlím. Fakt žárlim na toho zmetka jako na chlapa! Nechci nechat Buchou někomu, jako je on!
„Fufufu,“ zasměje se najednou Grayfia tiše. Tohle je poprvé, co jí vidim smát se. Vždycky je tak chladná a klidná……
„Jste velmi zajímavá osůbka. Za tu dlouhou dobu jsem poznala mnoho démonů, nicméně tohle je poprvé, co vidím někoho, jako jste vy, komu se ve tváři odráží myšlenky a jedná podle toho, v co věří. Můj pán, pán Sirzechs, sledoval vaši snahu v bitvě a řekl, že jste „zajímavý“, víte?“
Fakt? Pán Maou si o mně myslí tohle? Když si o mně Buchouin bratr, kterej je zároveň králem
Grayfia vyndá kousek papíru. Je na něm magický kruh.
„Magický kruh vám dovolí přenést se na zásnubní večírek rodu Gremory a Fénix.“
——!
P-Proč má u sebe něco takovýho!?
„Mám pro vás zprávu od pána Sirzechse.“ Na okamžik se odmlčí a pak s vážným výrazem promluví: „[Jestli chceš zpátky moji sestru, vtrhni na oslavu]. Vzkazuje. Na zadní straně papíru je další magický kruh. Použijte ho prosím, až se budete vracet s mladou paní. Jsem si stoprocentně jistá, že vám přijde vhod.“
…………
Nevím, jak odpovědět. Grayfia mi nechá papír s magickým kruhem v ruce, vstane a pokusí se odejít z pokoje.
„Když jste spal, Issei, cítila jsem ve vás ohromnou sílu. Drak je jedinou bytostí, co neuzavřela spojenectví s Bohem, démony ani padlými anděly. Pokud je to ta strašlivá síla, tak—” odmlčí se a odejde.
Nechá mě v pokoji samotného. ……Není nad čím přemýšlet.
Vstanu z postele a začnu hledat nějaké oblečení. Na stole najdu novou uniformu.
……Takže ta stará byla rozervána v bitvě. Připravil jí pro mě někdo? Grayfia? Buchou? Kdokoli to byl, díky.
Stane se to, zrovna když si obleču uniformu a popadnu papír. Dveře se otevřou a vejde Asia.
„——! Ise!”
Jakmile mě uvidí, upustí ručník i nádobu s vodou na zem. Pak mi skočí do náruče.
Páni. Asie, co je……? Jsem dost v rozpacích, když na mě takhle najednou skočíš.
„Díky Bohu. Jsem tak ráda. Prospal jsi dva dny, dokonce i když se tvoje rány zahojily…… Myslela jsem, že už nikdy neotevřeš oči…… Ise……
Asia se mi rozbrečí v náručí. Páni, znova sem jí rozbrečel.
Pokusím se jí uklidnit a hladím jí po hlavě.
Co je však důležitější, já prospal dva dny……? Takže od naší prohry jsou to dva dny, jo.
„Asie, poslouchej. Půjdu teď za Buchou.“
„!“
Zdá se, že ji moje slova šokovala. Asi ví, co se chystám udělat.
„……Nechystáš……se slavit……že ne?“
„Ne. Přivedu ji zpátky. O nic nejde. Dostala se mi do rukou vstupenka.“
„Půjdu taky!“ prohlásí Asia bez přemýšlení. Tváří se vážně. Páni……
„Nemůžeš. Zůstaneš tady, Asie.“
„Nechci! Můžu bojovat s tebou, Ise! Naučila jsem se používat démonické síly! Už nechci, aby mě pořád někdo ochraňoval!“
Asia mě popadne za ruku.
Jako by říkala, že už se ode mě nechce odloučit. Ne, právě tohle tím musí myslet.
„Ne. Zůstaneš tady, Asie. Přivedu Buchou zpátky. Víš, Zesílenej pohon je pro tohle jako stvořenej. Bude to v pohodě. S prstem v nose porazím Rasera a—“
„Není to v pohodě!“ zvýší Asia hlas. Smísí se se vzlyky.
Ze zelených očí jí kanou slzy a tváří se opravdu smutně.
„……Zase budeš zakrvácený, dobitý a pomlácený…… To si chceš zase prožít všechnu tu bolest……? Už nikdy nechci vidět Iseho v takovém stavu……“
Když jsem Asii vyrval ze spárů padlých andělů a zbloudilých exorcistů, schytal jsem vážná zranění. V bitvě proti Raiserovi mě taky slušně domlátili.
Kdyby mě Asia nevyléčila, asi bych umřel.
Dokonce si dokážu představit, jak Asia brečí, zatímco mě léčí.
Od teď už kvůli mně asi bude pořád procházet smutkem.
Takhle nějak jsem si představil záblesk budoucnosti.
Se širokým úsměvem jsem ji popadl za ruku.
„Neumřu. Rozhodně ne. Slibuju. Pamatuješ, jak jsem byl živý, když sem tě zachránil? Proto budu v pořádku. Neumřu. Budu žít a dál budeme spolu.“
Asia přikývne a otře si slzy.
„……Tak mi prosím slib ještě něco.“
„Co?“
„Že se určitě vrátíš i s Buchou,“ řekne mi s úsměvem.
„Jo, jasnačka.“
Když jí takhle odpovím, Asia se opravdu šťastně usměje.
Ach, už si vzpomínám. Chtěl jsem jí o něco požádat.
„Asie, pravdou je—“
Když jí vylíčím podrobnosti, souhlasí a jde do svého pokoje, aby přinesla jistou věc.
Teď už zbývá jen maličkost…… Zavřu oči a promluvím v srdci.
(Hej, vylez a poslouchej. Seš tu, ne snad? Velšský draku Ddraigu! Jestli seš tu, potřebuju s tebou mluvit. Vylez!)
Krátce po tom, co na něj zavolám, se ve mně rozezní ozvěna děsivýho smíchu.
[O co jde, spratku? Co po mně chceš?]
Část 2
VHUUUUUUUUUŠŠ……
Kouzelný kruh od Grayfie mě přenesl na neznámé místo. Myslel jsem si, že přenášení je pro mě kvůli nedostatku démonických sil nemožný, ale vypadá to, že to zabralo, asi protože je ten kruh nějak výjimečnej.
Rozhlédnu se kolem. Jsem v hodně prostorný chodbě. Na zdech sou řady svící táhnoucí se až do konce budovy.
Ou, na zdi visí taky velkej obraz chlapa s karmínovýma vlasama. Buchouin příbuznej?
Hm, nemám čas tu lelkovat. Vyrazím směrem, odkud slyším hluk.
Pak se objeví obří otevřený dveře. Na křídlech maj velký rytiny. ……Je to model nějakýho mýtickýho tvora? No, na tom teď nesejde.
Když se těma dveřma podívám dovnitř, uvidím spoustu načančaných démonů, co se dobře bavěj. Dost se to podobá večírku lidský smetánky. I když, sám sem se nikdy žádnýho nezúčastnil. Ale podle mě to vypadá přesně takhle.
Pomalu si démony prohlédnu a snažím se najít známé tváře.
Nicméně je to tu dost velký. Není to náhodou větší než školní pozemky? Strop je fakt dost vysoko. A monstrózní lustr je taky boží. Takže tohle je recepce pořádaná Buchouinou rodinou. Páni, boháči sou fakt úžasní. Chci rychle svůj šlechtickej titul a zařadit se mezi důležitý lidi.
Zrovna když mě tohle napadne, zachytím koutkem oka karmínovou barvu.
Žena se svázanýma karmínovýma vlasama—. V rudých šatech. Poznám jí na první pohled. Samozřejmě. To protože jí obdivuju——.
“Buchooooooooou!!”
Jakmile mi to dojde, zavolám na ní tak hlasitě, že se to rozlehne celou halou. Přitáhne to pozornost démonů kolem mě a i Buchou se podívá mým směrem.
V tom okamžiku mi neujde záblesk, kdy Buchou vytřeští oči a po tváři jí steče jedna jediná slza.
Taky mi dojde, že rty zformovala „Ise“.
Ten kretén Raiser, co stojí vedle ní, si mě taky všimne. Ten hajzl se snaží vytáhnout tím, že má na sobě módní smoking! Jakmile se zhluboka nadechnu, oznámím: „Všem démonickejm šlechticům tady! A taky bratrovi Buchou, pánovi Maou! Jmenuju se Hyoudou Isse z akademie Kuou! Přišel sem, abych si odvedl Buchou, slečnu Rias Gremory!“
Celá místnost se rozhlučí.
Aniž bych se o ně staral, vyrazím k Buchou s Raiserem.
„Hej, ty! Víš, kde to——”
Někdo, kdo vypadá na stráž, mě přijde zastavit. Nicméně je tu i někdo, kdo zastaví jeho.
„Ise! Nech to na nás!“
Kiba. Kiba v bílym smokingu.
„……Jdeš pozdě.“
Zastavit stráž dorazí i drobná dívka v šatech.
„Ara ara, konečně ses ukázal.“
Je tu i Akeno v draze vypadajícím kimonu. Všichni blokují ty, co se mi pokouší dostat do cesty.
„Díky,“ poděkuju jim tiše a sebejistě vyrazím k Raiserovi. Když mu čelím tváří v tvář, řeknu mu na rovinu: „Buchouino — Riasino panenství patří mně!!“
“…………!!”
Raiser se zatváří nepopsatelným způsobem.
„Co to má znamenat, Raisere?“
„Hej, slečno Rias. Co má tohle znamenat?“
Příbuzní i zplnomocnění lidé se zatváří neklidně a panikaří. Takže i démony, stejně jako lidi, zmate, když čelej něčemu nečekanýmu, jo.
„Tohle je moje dílo.“
V tom okamžiku k nám přistoupí muž, co seděl daleko vzadu. Je to ten z obrazu na chodbě. Je Buchou dost podobnej……
„Bratře,“ nazve ho Buchou. Počkat, bratřeeeeeeeeeeeee!?
T-Tohle je… Pán M, M, M, M, Maou Sirzechs Lucifer!?
„Chtěl jsem na vlastní oči vidět sílu Draka, tak jsem požádal Grayfiu.“
„P-Pane Sirzechsi!? Nemůžete přece dělat něco tak nezodpovědného!“
Nemám páru, čí je to příbuznej, ale chlapík ve středních letech dost panikaří.
„Nic se neděje. Ta [Hodnotící hra] byla dost zábavná. Ale taky trochu znevýhodňovala mojí malou sestřičku, když bez zkušeností čelila Raiserovi, géniovi z rodu Fénixů.“
„……Tím chcete říct, pane Sirzechsi, že ta hra nebyla férová?“
„Ne, ne, to vůbec ne. Kdyby Maou jako já řekl něco takového, postavlo by to staré zvyky do špatného světla. Konec konců pouto mezi šlechtici je důležité,“ řekne pán Maou s úsměvem. Podle toho jak mluví, pomáhá Buchou?
„Tak, Sirzechsi, co máš za lubem?“ zeptá se pána Maou karmínovlasý muž ve středních letech. Karmínové vlasy…… Buchouin otec!?
„Otče. Chci, aby byl zásnubní večírek mé roztomilé malé sestřičky co nejokázalejší. Drak proti Fénixovi. Není to snad ta největší událost? Rozproudit zábavou malým soubojem mezi legendárními stvořeními. Neznám moc podívaných, co by tohle předčily.“
Všichni v sále po jeho slovech ztichnou. Pán Sirzechs se na mě podívá. „Dračí nositeli. Máš mé svolení. Raisere, ukázal bys mně a Rias ještě jednou svou sílu?!
Když vyslechne přání pána Maoua, vykouzlí Raiser nebojácný úsměv. „Samozřejmě. Není možné, abych odmítl, pokud mě požádá velký pán Sirzechs. Ukáži vám poslední představení před svatbou!“
……Nějakej dychtivej. A takhle je připraveno jeviště pro náš souboj.
K mé výhře už chybí jen jedno! Povzbudím se a pán Maou se mě zeptá: „Dračí nositeli, co by sis přál jako odměnu za výhru v souboji?“
„Pane Sirzechsi!?“ začnou příbuzní vyšilovat nad jeho nabídkou. Nicméně—.
„Je démon, takže pokud ho žádáme o laskavost, musímě ho odměnit něčím odpovídající hodnoty. Tak tedy, dám ti, cokoli jen budeš chtít. Titul? Nebo nejkrásnější ženu?“ zeptá se mě pán Maou, zatímco ignoruje hlasy ostatních kolem.
—!
To je ta nejlepší nabídka, jakou bych si jen mohl přát. Svůj sen mám na dosah. Titul. A nejkrásnější ženu. Stačí jediný slovo a jedno z toho bude moje. Nicméně já už se rozhodl, co si budu přát.
„Žádám vás, abyste mi vrátil Rias Gremory.“
Pán Maou se zatváří opravdu šťastně, když mu bez váhání odpovím.
„Nuže dobrá. Pokud vyhraješ, můžeš si odvést Rias.“
A takhle je ujednáno, že souboj mezi mnou a Raiserem začne tady v sále.
„Mockrát Vám děkuju.“ Ukloním se pánovi Maou, který se vrátil na konec sálu.
Část 3
Střed sálu se spěšně vyklidí.
Démoni se kolem toho prostoru postaví, oči na vrch hlavy. Členové klubu sedí poblíž Buchou, stejně jako pán Maou.
Na druhou stranu na straně rodu Fénixe sedí jejich příbuzní, sluhové a Raiserova sestra.
S Raiserem si čelíme ve středu toho prostoru. Takže tohle musí bejt démonickej ring. Na levačce už mám Zesílenej pohon. Raiser se tváří dost samolibě.
„Začněte prosím!“
Démon, který má souboj na starosti, ho výkřikem zahájí. Boj začíná! Už není cesty zpět! Jo, prostě musim vyhrát! Ale než na to dojde!
Raiser, s aktivovanými ohnivými křídly, ukáže na mojí rukavici.
„Všechny tvý schopnosti už sou venku. Posvátný pohon, co dvojnásobí sílu uživatele, [Zesílený pohon]. Taky to vypadá, že si získal novou schopnost, co dokáže předat znásobenou sílu tvým spojencům nebo nějaké věci.“
Takže zná [Dar Zesíleného pohonu].
Jo, to sem čekal. Navíc, „Dar“ je milionkrát silnější, když bojuju se svýma spojencema. Zeširoka se zazubím na Buchou.
„Buchou, skončím to v deseti vteřinách.“
„……Ise?“ Buchou se zatváří pochybovačně. To je v pohodě. Hned ti to ukážu.
„Fakt vedeš velký řeči, myslet si, že to skončíš v deseti vteřinách. Tak v tom případě tě oddělám v pěti. Nebude to jako posledně, Riasin [pěšče]!”
Raisere Fénixi! Hodlám tě zničit vším, co mám!
„Buchou! Dovol mi prosím použít tu „Povýšení“!“
Buchou na mou žádost přikývne.
TU-TUM.
Zaslechnu v sobě zvuk. Ten pocit je povolení od Buchou k použití „Povýšení“.
“[Povýšení]! [Královna]!”
Potom povýším na konečnou figurku! Cítím, jak ve mně koluje síla! Počátek bitvy bude i jejím vyvrcholením! A teď další! Jdem na to, Rudý dračí císaři! Jdem na to, Posvátnej pohone!
„Buchou!“ zakřičím jejím směrem. „Nemám talent pro meče jako Kiba! Ani nejsem génius v používání démonických sil jako Akeno! Nejsem šíleně silnej jako Konečka, ani neumím léčit jako Asia! I tak se ale stanu „Nejsilnějším pěšcem“!“
Slibuju. To ti slibuju, Buchou!
„Pro tebe bych porazil dokonce i Boha! Tímhle Zesíleným pohonem! Mojí jedinou zbraní! Zaručeně tě ochráním!“
Rozhodně tě ochráním a zesílím spolu s ostatními!
„Zazaaaaař!! Mega zesílení!!“
[Mega zesílení velšského draka!!!]
Šperk v rukavici uvolní červené světlo, které prozáří celý sál. Zakryje mě temně karmínová aura.
—Tahle síla.
—Proudí do mě tvoje síla.
[Jo, použij jí. Ale jen na deset vteřin. Tvoje tělo víc neunese.]
To je mi jasný, pane Červenej draku. Vyřeším to v deseti vteřinách!
[To je pravda. Za deset vteřin bys mohl—]
Jo, za deset vteřin to dám—.
„Sejmeme ho!!“
Skočím kupředu, zatímco vyzařuju rudou auru.
Tělo mám vyzbrojené červeným brněním. Plátovým brněním s motivem draka.
Celé má ostrý tvar. Rukavici, kterou mívám vždycky na levé ruce, mám teď i na pravé.
Šperk z rukavice je taky na obou rukách a taky na ramenou, kolenou a uprostřed trupu.
Na zádech mám něco jako raketový pohon.
„Brnění!? Dal si síle Sekirjútei fyzickou formu!?“ Raiser je v šoku. Bystrý poznatek.
No, vypadám jako malej červenej drak. Brnění mi zakrývá dokonce i obličej.
„Tohle je síla Dračího císaře! Porušení rovnováhy, [Šupinové brnění Zesíleného pohonu]! —Jestli mě chceš zastavit, běž a zeptej se pána Maou! Konec konců to vypadá, že jde o „Nenáviděnou zakázanou techniku“!“
Schopností Šupinového brnění je uvolňování ničivé síly po dobu deseti sekund.
Jakmile to začne, budu na deset vteřin neporazitelnej.
Nicméně je v tom velkej risk. Deset vteřin po aktivaci této schopnosti nebudu moct tři dny používat svůj Posvátnej pohon. Tak mi to červenej Drak—Ddraig—vysvětlil. Takže je to neporazitelnej mód teď nebo nikdy.
[X]
Odpočítávání začalo. Nemám času nazbyt!
Hned to skončím, Raisere Fénixi!
Dám ruce k sobě, ale nechám mezi nima malou mezeru, potom vytvořím masu démonický síly.
Okamžitě ji vystřelím na Raisera.
Démonická síla vytvořená v mých dlaních se neskutečně zvětší a míří na Raisera!
Takový děsný množství démonický síly! Je tak obří, že zabere zhruba půlku haly. I já sem v šoku a to sem jí vystřelil!
„Je to obří!“
Protože byla tak velká, že předčila Raiserova očekávání, vybral si místo čelit jí, vyhnutí.
—Teď mám šanci!
[IX]
Odpočítávání začalo. Já vim. Netlač na mě!
Skočím k místu, kam pravděpodobně Raiser poběží.
Z pohonu na zádech vystřelí démonická síla. Za okamžik dosáhne výbušný rychlosti!
Díky gravitačnímu zrychlení nemůžu hýbat tělem, nicméně zmenší to vzdálenost mezi mnou a Raiserem.
Jelikož se šílenou rychlostí blížím k místu, kam měl namířeno, zatváří se šokovaně a zaujme postoj, přestože mu v obraně bude na houby.
Teď zaútočím! No, to bych rád řekl, ale aniž bych cokoli udělal—.
PRÁÁÁÁÁÁSK!
Jebnul jsem sebou o zeď. Takový zklamání! Promrhaná šance!
Když jsem naboural, chránil jsem se oběma rukama, takže se to obešlo bez poškození. Nicméně ve zdi je obrovská díra.
Páni, boží! Ani tělo, ani zbroj nejsou poškozený, přestože sem to do tý zdi nabořil v šílený rychlosti! S tak tvrdou zbrojí, není snad zaručený, že jestli do svýho protivníka narazím v nemyslitelný rychlosti, způsobím mu kritický poškození?
[VIII]
Zbývá 8 vteřin!
Vstanu, setřesu ze sebe zbytky zdi a znovu čelím Raiserovi.
Ten je ostražitější než předtím, když teď viděl mý útoky.
Jeho tělo začne pokrývat duhová aura. Na kůži cítím jeho neskutečný množství démonický síly.
„Zasranej Sekirjútei spratku! Sorry, ale nehodlám se držet zpátky! Nerad to přiznávám, ale právě teď seš monstrum! Chcípni před svým pánem Riaaaaaaaaaaas!“
Na zádech vyjícího Raisera se objeví pár křídel. Obklopí ho vír plamenů a halu zahalí intenzivní oheň.
Je tak silnej, že dokonce i démoni v sále si vytvoří bariéry, aby se chránili. To musí znamenat, že jestli mě tím trefí, nezbyde po mně ani kost.
„Ohnivý pták a Fenghuang! Pekelný oheň našeho klanu je ceněn jako ten Fénixův! Okus ho na vlastní kůži a změň se v popel!“
Raiser, pokrytý plameny, se na mě dost rychle žene. Přímo před sebou mám šílený množství ohně.
Silueta připomíná obřího ohnivýho ptáka.
Intenzivní masa ohně tvořená jeho křídly. Bylo by zlý, kdybych se jich dotkl?
[Oheň nemrtvého Fénixe může zanechat šrámy i na dračích šupinách. Není dobrej nápad nechat se jím zasáhnout.]
Fakt, Ddraigu?
Ale nemůžu to udělat. Ona se dívá.
Zastavím ten útok s Buchouiným pohledem upřeným mým směrem!
„Neni možný, aby mě zničil tak mizernej oheň jako je ten tvůj!“ křičím v běhu jeho směrem! Pohon na zádech vychrlí oheň z démonických sil!
PRÁSK!!
Když naše pěsti zasáhnou obličej toho druhého, otřese dopad ze střetu našich sil celým sálem. Uprostřed si s Raiserem začneme vyměňovat údery.
Gúú! Pokaždý, když to od něj schytám, je to slušnej náraz!
Pak na mě zaútočí horkej plamen! Pálí! Sakra! Děsně to pálí! To teplo, co cejtim z Raiserový pěsti. Kdybych na sobě neměl to brnění, nezbyl by ze mě ani popel.
Sem vyděšenej! Chci zdrhnout! Nechci umřít! Čím víc úderů si s Raiserem vyměním, tím víc mi dochází rozdíl mezi naší opravdovou silou.
Kdybych odstranil tohle brnění, bylo by to jako postavit mravence proti slonovi. Konec konců sem jen démon nízký třídy a on je šlechtic. Možná mu došlo, že sem vyděšenej a ušklíbne se.
„Vyděšenej!? Bojíš se mě!? Samozřejmě! Bez Zesílenýho pohonu seš jen odpad! Kdybys neměl to brnění, pošel bys hned po první ráně! Přesně tak! Kdyby sis sundal tu rukavici, byl bys bezcennej!“
Řekne, co mu přijde na jazyk! Ale má pravdu, bez té rukavice bych byl nicka!
[VII]
Vážný souboj mezi démony. Tělem mi projede hrůza. Nechci zažít něco tak děsivýho!
Ale!
Vytáhnu cosi, co jsem skrýval v rukavici.
PRÁSK!!
Pěstí uštědřím Raiserovi hák do obličeje, až se ohne dozadu.
„To na mě nezabe—“
Kašel!
Z úst vychrlí hromadu krve. Můj zásah byl kritickej.
Jasně že jo. Když mám v ruce tohle.
Roztáhnu prsty a ukážu Raiserovi, co držím!
„Kříž!? Ty máš kříž!?“
Raiser je v šoku. Od démonů v sále dokonce slyším výkřiky.
Přesně tak, věc, proti který jsou démoni bez šance. Kříž. Praštil jsem Raisera s křížem v ruce.
Tohle jsem si vypůjčil od Asie. Dostal jsem to od ní na cestě sem a schoval ho.
[VI]
„Praštil jsem tě, zatímco jsem svým Posvátným pohonem zvětšil efekt kříže. Drasticky posílenej posvátnej útok funguje i proti démonickejm šlechticům. Můžeš bejt klidně nemrtvej pták Fénix, ale tohle jen tak nevyléčíš, co?“
„Absurdní! Kříže přináší démonům nesnesitelné utrpení! I s Dračím brněním je naprosté bláznovství dotýkat se něčeho takovýho—.“
V tu chvíli si Raiser poprvé všimne změny na mé levé paži. Nepostřehneš, že levá ruka je jen součástí Dračí zbroje pokrývající celý moje tělo, ale když se na to zaměříš, dojde ti to.
Rozdíl mezi celým brněním, které je jako vyrobené z anorganického materiálu a levou rukou, co pravidelně pulzuje.
„……Dal si……levou ruku Drakovi sídlícímu v rukavici……? Tak proto ta šílená síla……!“
„Jo, přesně tak. Obětoval jsem levou ruku, abych mohl dočasně používat tuhle sílu. Moje levá ruka je fakt dračí. Proto na mě ten kříž nepůsobí.“
Výměna levé ruky byla oběť potřebná k využití Ddraigovy absolutní síly. Dal jsem mu jí, takže můžu s Raiserem bojovat rovnocenně. Rukavice se stala součástí mý levý paže.
„Když to uděláš, levá ruka už se ti nevrátí zpátky! Víš to vůbec!?“
„A co má bejt?“
[V]
Odpočítávání se snižuje, zatímco takhle zbytečně tlacháme.
„Buchou se vrátí jen za jednu ruku někoho jako sem já, chápeš? To je dost výhodná dohoda, nemyslíš?“
Raiserovy oči se po mém prohlášení změní.
„Seš šílenec…… Tak proto rozdáváš údery bez váhání…… Děsivý. Poprvý z tebe mám fakt hrůzu. A za to!“ Obě Raiserova křídla mohutně vzplanou, „Z tebe vytluču duši veškerou svojí silou!“
Ohnivý pták—. Žene se na mě, okolí pohlcené ohněm.
Neprohraju! Nemůžu prohrát!
[IV]
„Uoooooooooooooooo!“
Vložím do kříže ve svých rukách veškerou svou sílu! Jeden zásah! Dám do něj všechno! Raiserova pěst! A moje pěst! Srazí se!
BLESK!
Střet dvou neuvěřitelných sil stvoří oslepující záblesk!
Taky cítím, jak oblečení, které mám na sobě, mizí. Jako když si za deštivého dne po příchodu domů sundáte pláštěnku. Je to dost podobný.
Zároveň cítím, jak moje tělo zahalí teplo. Pekelně to pálí! Až do teď jsem ještě něco tak horkýho necejtil!
Když se mi vrátí zrak, dojde mi, co se změnilo.
–Zbroj je pryč!
Brnění Červeného draka, které mi pokrývalo celé tělo, zmizelo! Nechráněné tělo. Zůstala mi jen levá ruka Draka.
Kříž, který mi při minulém útoku vyrazil z ruky, leží na podlaze kousek ode mě.
Hej, Dračí císaři! Co to má jako bejt!?
To ještě nebylo deset vteřin! Tak proč je to brnění fuč!? Počkej, chceš mi snad říct, že to, co jsem zaplatil, stačilo jen na tohle!?
[Ne. Zaplatil jsi dost. Ale tvoje základní statistiky jsou na kontrolu mojí síly moc nízký. Chybí ti trénink.]
……Do hajzlu! Tolik jsem s ostatními trénoval a stejně to nestačí!?
[V porovnání s dlouhověkým démonem to nic nebylo. Trénink démona má nějaký význam až po desítkách let.]
Ach, do prdele! To mi tak ještě scházelo!?
Dej mi to brnění ještě jednou! Čím musim zaplatit tentokrát!? Očima!? Nohama!? Dám ti cokoliv!
[Momentálně je pro tebe nemožný použít to brnění dvakrát v tak krátkym časovym intervalu.]
……To protože sem slabej……? Kurva, proč vypadám v klíčových momentech jako totální lama……?
To bylo to jediný, co někdo tak zbytečnej jako já, dokáže!
[Ve chvíli, kdy síla brnění zmizela, jsem přesunul trochu síly do šperku. Na krátkou dobu můžeš přemoct Raisera Fénixe, ale v tom to vězí. Abys porazil někoho z klanu Fénixe—.]
Musím ho buď stokrát dostat k zemi, nebo ho zničit absolutní silou.
[Přesně. Bohužel, se současnou silou rukavice ho stokrát porazit nedokážeš. Dokonce i znásobená síla má dost daleko od „absolutní“. Nemáš ani na jedno z toho.]
STISK!
Někdo mě prudce popadne za límec. –Raiser. Zvedne mě ze země a přidusí.
S úšklebkem mě dusí. Bolí to……
„Na [pěšce] sis vedl dobře, za to tě chválím. Fakt jo. Upřímně, nečekal jsem, že si povedeš až takhle dobře. Uživatel dračí síly, mohl jsem to pocítit na vlastní kůži. Kdybys měl rok, ne, šest měsíců, aby sis na ní zvykl, prohrál bych.“
……Nevypadá, že by si dělal srandu. Tváří se vážně.
Jen šest měsíců……tak s tou svatbou počkejte dalších šest měsíců! To chci říct.
Raiser má poničené oblečení i tělo. Jak jsem si myslel, i pro Raisera s velmi dobrou regenerační schopností, je tempo hojení ran způsobených svatými útoky, pomalé
Ohnivá křídla má menší než předtím. Takže to ode mě taky dost schytal……
„Není za co se stydět. Až se stanu Riasiným snoubencem, budu tě trénovat. Může z tebe být silný démon.“
Sklapni! Do toho ti nic není!
„Teď je načase, abys šel spát. Na chvíli ztratíš vědomí. Až se vzbudíš, obřad bude bezpečně dokončen. Už nechceš trpět víc než do teď, ne? Nejsem sadista, takže to hned ukončím.“
Raiser nasadí výraz potvrzující jeho vítězství. To jako prohraju? Ne, to by bylo neodpustitelné.
—Prosím, určitě se vrať i s Buchou.
Jo, já vím, Asie.
—Nejdřív ze všeho se staň nejsilnějším [pěšcem].
Jo, já vím, Buchou.
Vraťme se spolu domů. Akeno, Kiba, Konečka, Asia i já čekáme, až se vrátíš!
A proto—.
Vyndám z kapsy malou věcičku.
„Oheň musíš uhasit vodou, že jo!?“
To, co držím, je malá lahvička se svěcenou vodou. Tohle byla ta další věc, co jsem si před příchodem sem připravil.
Věc, co nemá proti prvotřídním démonům skoro žádný efekt. Kdyby to démoni v sále viděli, prostě by se mi vysmáli tím svým nosovým smíchem. Nicméně Raiser zbledne v obličeji.
Přesně tak. Co mám v levé paži? Jakou schopnost má moje levá ruka?
Odpověz mi, Raisere Fénixi!
„Zatraceně!“
Ruka, kterou mě Raiser škrtí, ještě zesílí stisk. Ku, rozdrtí mi hrdlo……ale ještě předtím!
Otevřu víčko a pokropím Raisera svěcenou vodou.
Potom zvýším její účinek! Až na úroveň, kterou nemůže ignorovat ani prvotřídní démon!
„Dar Zesíleného pohonu!“
[Přenos!!]
Znásobená síla se přelije z mé rukavice do svěcené vody na Raiserově těle.
„Sak—.”
Když Raiserovi došel můj útok, bylo příliš pozdě. Přenesená síla znásobila efekt svěcené vody na Raiserovo tělo.
PRSK!
Celým sálem se rozlehne zvuk ozvěny odpařující se vody.
Raiserova ohnivá křídla najednou vypadají divně, protože si nedokážou udržet formu.
Svěcená voda šíleně spálí Raiserovo tělo. Kouří se z něj.
Vymaním se z jeho sevření a s rukama na krku mezi námi vytvořím mezeru. Bože, fakt mě dost krutě dusil!
„Ugááááááááááááách!“ Začne se Raiser pod vlivem svěcené vody svíjet.
„……Umře?“
[Ne, i když jsi zvýšil efekt svěcený vody, zabít někoho z klanu Fénixe není tak snadný.]
Určitě, Ddraigu?
[Nicméně její efekt uhasí dost z jejich výdrže a síly vůle. I Fénix, co dokáže povstat z popela, pokud ztratí velké množství energie a síly vůle— Svojí emoční sílu jen tak dohromady nedá.]
FÚÚÚÚÚÚ……
Kouř vycházející z Raiserova těla zeslábne. Zbylo z něj jen strhané oblečení a tělo.
Dračí paží seberu ze země kříž. Pevně ho sevřu a vložím do něj svou sílu. Taky jsem rozprášil druhou svěcenou vodu, co jsem skrýval v ruce.
„Asia mi řekla tohle. Démoni jsou proti kříži a svěcené vodě slabí. Takže zvýšení schopnosti obou zároveň by jim mělo způsobit obrovskou ránu, ne?“
„Ku……“
Raiser, trpící vlivem svěcené vody, se při pohledu na můj další pohled zatváří vyděšeně.
Rozhlédnu se po Raiserovi a okolí. Kromě něj tu nic není. Super, takže žádný problém.
„Kiba mi řekl tohle. Abych rozšířil svoje zorné pole a prohlédl si nepřítele a jeho okolí.“
Shromáždím démonickou sílu v mém těle do jednoho bodu. Potom jí přeměním na dračí a přenesu do svěcené vody a kříže.
[Přenos!!]
Takhle nabere svatej útok neuvěřitelnou sílu.
„Akeno mi řekla tohle. Nahromaď démonické síly, co ti protékají tělem. Soustřeď se a vnímej vlnu démonické síly. Jo, dokonce i idiot jako já to cítí, Akeno.“
Potom změním postoj, takže můžu praštit svýho protivníka.
„Konečka mi čekla tohle. Když někoho udeříš, zamiř na střed jeho těla a s přesností mu vraž pěst co nejhloubějc do těla!“
To všechno jsem se naučil během tréninku. Jo, všichni. Pamatuju si to do detailu. Všechny sou užitečný.
Přivedu Buchou zpátky silou vás všech!
Když namířím pěstí na Raisera, začne panikařit.
„P-Počkej! Máš vůbec ponětí, co děláš!? Tyhle zásnuby sou důležitý a pro budoucnost démonů nezbytný! Neměl bys do toho strkat nos!“
„Komplikovaný věci moc nepobírám. Ale něco si matně vybavuju. Když sem proti tobě tenkrát prohrál a ztratil vědomí. –Buchou brečela. Brečela! A předtím taky! To je pro mě dostatečněj důvod, abych z tebe vymlátil duši—!”
BUCH!!
Moje pěst i s křížem a efektem svěcené vody se zaboří hluboko a přesně do jeho břicha.
„Gaháá!“
Raiser o několik kroků zacouvá a chrchlá krev.
„Takhle prohrát… já……“ řekne a padne k zemi.
A už nevstane.
Část 4
Mrknu na Raisera, který nevypadá, že by se měl pohnout a pak přejdu rovnou k Buchou.
Pak se mi cosi připlete do cesty. Raiserova sestra.
Tiše si mě změří pohledem, jako by si chtěla stěžovat.
Ukážu na ni svou Dračí paží a řeknu: „Jestli máš něco na srdci, vybal to. Kdykoli si to s tebou rozdám!“
Raiserova sesta kvůli intenzitě mýho projevu vycouvá a uvolní mi cestu.
Projdu kolem ní a zastavím se před Buchou. S úsměvem jí řeknu: „Jdeme domů, Buchou.“
„……Ise.“
Potom se podívám na osobu vedle ní.
Frajer s karmínovýma vlasama. Její otec. Přejdu k němu a pokloním se mu. Pak jasně prohlásím: „Beru si zpátky Buchou, Rias Gremory. Velmi se omlouvám za to, co jsem provedl. Ale hodlám si ji odvést.“
Buchouin otec na to nic neřekne, jen zavře oči.
Pán Maou, který měl sedět hned vedle něj, je pryč.
Chci mu poděkovat…… Udělám to, až se příště potkáme—.
Vezmi Buchou za ruku.
Potom vyndám magický kruh, co jsem dostal od Grayfie. Myslím, že mi řekla, abych použil druhou stranu, jakmile dostanu Buchou zpátky……
Když papír otočím, objeví se záře.
VŠÚÚÚÚÚÚÚÚ!
Z magického kruhu vyskočí čtyřnohé zvíře s křídly, u kterého nevím jistě, jestli jde o lva nebo orla.
„Gryf……“
Zaslechnu někoho v sále. Och, takže tomuhle se říká gryf.
Takže Grayfia po mně chtěla, abychom utekli na tomhle?
GRUÁÁÁÁÁ!
Zařve gryf a pak se pohne směrem k díře, kterou jsem předtím udělal. Kibovi s ostatními ještě řeknu, než odejdu: „Počkám na vás v klubovně!“ S těmito slovy mi všichni s úsměvem zamávají. A gryf vzlétne k obloze Podsvětí, na zádech mě s Buchou.
Žádné komentáře:
Okomentovat