Kapitola 4
V porovnání s běžným pomocným vybaveným jako jsou kouzelné hole, knihy nebo talismany, měly CAD vynikající rychlost vyvolání, propracování, složitost a byly schopné provést velký rozsah magie. Rozhodně byly v moderní době pomocným zařízením.
Jak již bylo řečeno, v porovnání se starým pomocným vybavením nevynikaly univerzálně ve všech kategoriích.
Kvůli své přesné povaze vyžadovala jejich údržba, ve srovnání s tradičními zařízeními, další úsilí.
A to hlavně v případě, kdy se jednalo o slučitelnost mezi pohyby psionových vln uživatele a přijímacím-spouštěcím systémem.
CAD využívala psiony uvolněné kouzelníky jako suroviny (možná by bylo vhodnější popsat to jako barvy pro obraz), směřující k aktivační sekvenci v psionové informační pomoci, kde už kouzelníci používali pro přečtení aktivační sekvence vlastní těla jako vodič, dokud neuzavřeli výsledek do magického designu. V závislosti na kvalitě údržby CAD se rychlost vyvolání pohybovala mezi 50-100%.
Jinými slovy, psiony jsou částice zhmotňující myšlení nebo vědomí. Jejich projev může být velmi různorodý. Na každých sto lidí může připadnout sto různých typů a tisíc uživatelů by vytvořilo tisíc druhů. Každý jednotlivec má unikátní pohyb psinového vlnění, takže pokud není CAD jemně naladěno na jeho specifické použití, může uživatel narazit na problém v řízení výměny psionů.
Kromě toho existuje mnoho důležitých bodů vedoucích k vlastnímu přizpůsobení CAD.
Ty spadají pod kompetenci Kouzelných řemeslníků pověřených údržbou CAD a zároveň jsou důvodem vidění výjimečně zručných Kouzelných řemeslníků jako vyhledávaného pokladu.
Navíc, kolísání pohybu psionového vlnění odráží růst fyzického těla, jako jsou například změny v důsledku věku, a je dodatečně ovlivňováno. Ve skutečnosti se tyto výkyvy můžou měnit i denně.
Proto by ideální situace vyžadovala denní údržbu založenou na fyzickém statusu uživatele, jenže údržba CAD vyžaduje extrémně drahé vybavení.
Obecně platí, že pouze vojenské, policejní a ústřední vládní instituce, prvotřídní výzkumné ústavy, slavné školy a dobře financované velké korporace mají moc a zdroje na údržbu CAD vybavení a s tím související vyškolený personál, nemožný scénář pro středně velké společnosti nebo osobní použití. Kouzelníci v posledních kategoriích se uchýlili k měsíčnímu použití obchodů pro přizpůsobení magických strojů nebo jednou či dvakrát zajdou do mechanického servisu na pravidelnou prohlídku.
I První střední se počítala mezi privátní školy a proto přirozeně vlastnila speciální zařízení, kterých mohli studenti využít. Bylo celkem běžné vidět studenty nebo učitelský sbor podstupující údržbu CAD na akademické půdě.
Nicméně kvůli zvláštním okolnostem měl Tatsuyův dům nejmodernější vybavení pro údržbu CAD.
* * *
Po večeři, ve sklepě, který byl přeměněn na místnost pro údržbu CAD, se Tatsuya otočil poté, co zaslechl jediného dalšího obyvatele domu promluvit.
„To je v pořádku, klidně pojď dál. Už je skoro čas na přestávku.“
To prohlášení nebylo lží, pravděpodobně protože Miyuki nějakou dobu čekala, než se s ním pokusila promluvit.
„Promiň. Onii-sama, doufala jsem, že bys mi mohl upravit CAD...“
Držela CAD ve tvaru mobilu.
Po jejím příchodu zaplavila smysly jemná, příjemná vůně mýdla.
Měla na sobě jednoduchý, velký sametový župan, něco, co bylo běžně k vidění během lékařské prohlídky.
„Je nastavení nekompatibilní?“
Bylo to oblečení pro někoho, kdo měl v úmyslu pustit se do údržby.
„To je nemožné! Onii-samovy úpravy jsou vždy dokonalé.“
Jelikož byla její odpověď vždy přemrštěným oceněním, nemělo moc smysl říkat jí, aby to změnila. Tatsuya z předchozí zkušenosti věděl, že pokoušet se o to, je zbytečné.
Nicméně naposledy dělali kompletní údržbu před třemi dny. Obvykle dělali plnou údržbu jednou týdně, pokud se nevyskytl nějaký naléhavý důvod, pomyslel si Tatsuya.
„To jen že...“
„Nedělej si starosti. Posluž si a řekni to, jak jsi zvyklá.“
„Promiň, vlastně jsem chtěla, aby mi Onii-sama pomohl změnit pár aktivačních sekvencí...“
„Co, jenom tohle. Není se čeho bát. Začínal jsem si dělat trochu starosti.“
Zlehka pohladil sestřičku po vlasech a vzal jí z rukou CAD.
Miyuki v rozpacích ho sklopila hlavu.
„Takže, jaké systémy bys chtěla přidat?“
Základní CAD bylo omezeno 99 registrovatelnými aktivačními sekvencemi. I pro Miyučino vysoce přizpůsobené CAD to byla nepřekonatelná hranice.
Pokud jde o provedení, proměnlivost aktivačních sekvencí závisela na tom, kde končily jejich kombinace, a začínala individuální oblast magického výpočtu. Ve skutečnosti byly kombinace neomezené.
Obecně řečeno, cíle, síla a konečné požadavky byly nastaveny pro výkon v oblasti magického výpočtu jako variabilní; veškeré další náležitosti by měly být začleněny do aktivační sekvence. Nicméně není vzácností vidět sílu jako množství aktivační sekvence pro snížení výkonu kyseliny chlorovodíkové pro zvýšení rychlosti vyvolání. Mnoho obranných typů magie se spoléhalo na použití sebe sama jako fyzického indikátoru v souvislosti s cílem, kdežto kontaktní typy magie vyčíslují veškeré kvantity. Tohle všechno se uvádí v hodinách praktických schopností.
Miyuki patřila k menšině, která si zaregistrovala širokou škálu vysoce flexibilních aktivačních sekvencí s nízkým počtem neměnných veličin.
Pro patnáctiletou Miyuki, která ovládala magické schopnosti daleko nad rámec svého věku a která měla neuvěřitelně pestrý repertoár kouzel, bylo 99 druhů hluboko pod skutečnou schopností.
„Aktivační sekvence svazujícího typu... Taky chci zvýšit útočnou magii proti osobám.“
„Hm? Už máš rychlostní magii, tak proč potřebuješ přidat svazující typy?“
Ze všech rozdílných druhů magie se Miyuki specializovala na tu rychlostní. Jednou z jejích kategorií bylo Zmrazovací kouzlo schopné snížit teplotu cíle téměř k absolutní nule.
„Onii-sama by měl vědět, že rychlostní magie jen zřídka slouží k individuálnímu použití a pracuje se s ní jen velmi těžko. Snížení částečné rychlosti nebo částečné zmrazení je prakticky nemožné a čas vyvolání je příliš dlouhý. Po dnešním zápase jsem se nad tím zamyslela. Mám nedostatky v magii, která používá rychlost jako primární zaměření s úmyslem využití minimální síly k podmanění soupeře.“
„Hm... Ale nemyslím si, že bude Miyuki ten typ sedět. Zaútočit předtím, než je tvůj protivník připraven a použití rychlosti k jeho zničení je legitimní strategií. Nicméně udeřit silou zrozenou z absolutní převahy, použití zóny rušení k anulování příchozího kouzla, potom použití magie, která je silná a v měřítku větší než soupeřova obranná schopnost, nemyslíš si, že ti ortodoxní typ vyhovuje více?“
Zóna rušení zahrnuje použití uživatelovy vlastní magické síly k anulování soupeřovy magie ve svém bezprostředním okolí. K tomu dochází v případě, kdy je zóna nasycená uživatelovou magií, což ji přetvoří na 'neměnnou', pročež převáží nad soupeřovým pokusem přepsat okolí.
Přesně jak řekl Tatsuya, Miyučina zóna rušení byla neuvěřitelně silná. Dokonce i v kouzelné bitvě bylo nepravděpodobné, že by utržila jakékoli poškození. Obvykle je ve výhodě ten, kdo se chopí iniciativy. To je základní strategie magického souboje, ale proti soupeři jako je Miyuki se výhoda počáteční iniciativy výrazně snižuje.
„...Nezvládnu to?“
Potom znovu, tváří v tvář submisivní otázce své sestry Tatsuya neřekl „ne“.
„Ne, tak to není. Pravda... Ve studentské radě by byla tato strategie proti spolužákovi nezbytná. Chápu. Za předpokladu nesnížení současné magie upravím systémy aktivační sekvence.“
Teď, když jeho sestra vyjádřila svou žádost, Tatsuya neodmítl. Nicméně nezapomněl na svůj dřívější návrh.
„Nehodláš zvážit pořízení dalšího CAD?“
„Jenom Onii-sama může dvojnásobně ovládnout dvě CAD.“
„Kdyby ses tím zabývala, taky bys to zvládla.“
Tatsuya vynutil úsměv, když přejel rukou Miyuki po hlavě, zatímco ho pozorovala. Pohlazení po vlasech nebo po hlavě bylo jednou z Tatsuyových základních metod zlepšení nálady své sestry.
Efekt byl okamžitý.
Miyuki radostí zavřela oči, jak se její malá hlavička naprosto ponořila do bratrovy něžné péče.
„Začneme s rychlou prohlídkou.“
Když viděl, že se Miyučina přívětivá nálada vrátila, přijal Tatsuya výraz specialisty.
Neochotně opouštějíc bratrův dotek Miyuki ustoupila a sundala si župan.
Před Tatsuyovýma očima se odhalilo neslušně oděné tělo.
Jak si lehla na vyšetřující lehátko, zakrývalo Miyuki pouze bílé spodní prádlo.
Upravené a čistě bílé jako by dělalo situaci ještě smyslnější.
Přestože jsou příbuzní — ne, navzdory Miyučině dech beroucí kráse, by nikdo nedokázal pochopit jejich klid. Miyučin postoj vyzařoval dostatek šarmu, aby z něho muži šíleli.
Oči jeho sestry nedokázaly skrýt pocit studu, ale dokonce i pod takovým pohledem zůstával Tatsuya netečný, neodhalil jediný emotivní výraz.
Právě teď byl stroj. Pozorující, analyzující, zaznamenávající stroj obalený masem.
Naprosto nedotčený emocemi, objektivně analyzující situaci; ideální stav, kterého se kouzelníci snažili dosáhnout, se projevil na Tatsuyově těle.
* * *
„Hotovo, dobrá práce.“
Po Tatsuyových slovech Miyuki vstala z postele a postavila se.
Takový typ prohlídky by nikde nezískala.
Ve skutečnosti je velmi vzácné vidět takový druh intenzivní, podrobné údržby.
Zařízení pro údržbu v kampusu jednoduše zahrnovala pro prohlídku zapojení sluchátek a položení rukou na dotykovou podložku.
Tatsuya nechával pohled odvrácený stranou, zatímco podával mrzutě se tvářící Miyuki pozorující jeho záda sametový župan.
Její starší bratr seděl na židli s opěradlem, které mu sahalo jen k horní části pasu a, jako by se nic nestalo, zíral do terminálu.
Ne, nebylo to „jako by“.
Vlastně se očekávalo, že se nic nestane, jelikož šlo o proces opakující se každý týden.
Tohle bude bez konce pokračovat, dokud si budou vědomi vlastní přítomnosti.
Přestože její rozpaky nezmizely a byla si intenzivně vědoma, že ten pocit studu byl něčím, co by neměla ztrácet, ani nepomyslela na uskutečnění dalšího kroku.
Přinutila se ani na to nemyslet.
Dokud si její starší bratr udržoval svou vyrovnanost, bylo to také něco, z čeho mohla mít Miyuki radost.
—Kdyby to jen bylo jako obvykle.
„Onii-sama je docela prohnaný...“
„Miyuki?“ odpověděl Tatsuya rychle na Miyučin něžný, krásný hlas.
—Bylo velmi vzácné slyšet ho použít takový váhavý, vystresovaný tón.
—Na to nebyl ten, jehož srdeční tep se stal nestálý, jehož teplota vzrostla a jehož srdce přímo zpívalo štěstím, nikdo jiný, než ona sama.
Se sametovým županem přehozeným přes ramena a neuzavřeným v přední části, Miyuki lehce přitiskla svůj měkký hrudník k Tatsuyovým zádům, jemně otřela svůj obličej o bratrovu tvář a dál mu tiše šeptala do ucha.
„Miyuki je tak v rozpacích, ale Onii-sama byl jako vždycky naprosto bez výrazu...“
„Uch, Miyuki, opravdu?“
„Nebo mě nevidíš jako někoho opačného pohlaví?“
„Kdybych tě tak viděl, měli bychom vážný problém!“
To byla pravda. V tu chvíli, zrovna když se ta slova měla stát tématem rozhovoru, její podvědomí vytvořilo řetěz, který násilím stáhl tuhle myšlenkovou linii.
„Onii-sama se o Miyuki nezajímá? Zajímá se Onii-sama víc o typ Saegusy-senpai? Nebo možná o někoho jako je Watanabe-senpai? Předtím vypadal váš rozhovor velmi láskyplně...“
„Slyšela jsi ho?“
To se zdálo být hodně nepravděpodobné.
Miyuki měla být v místnosti studentské rady zaškolovaná Azusou do použití počítačového systému.
Navrch, i kdyby někdo odposlouchával, nebylo možné, aby ho Tatsuya neodhalil.
Nicméně Tatsuya neměl právě teď čas na uspořádání těchto myšlenek do argumentů.
„Aha, to se dalo čekat! Obě jsou to krásky!“
„Opravdu, Miyuki? Nespletla sis něco?“
„Onii-sama je vtažen mezi dvě krásné starší spolužačky.“
Najednou držela Miyuki v levé ruce své CAD.
„Tady je tvůj trest!“
„Ach!“
Nečekaně to nebyla magie, ale nápor psionů uvolněný Miyuki, který způsobil, že se Tatsuyovo tělo zkroutilo v křeči a spadlo ze židle.
[Samoobnovení, automatický start.]
[Data jádra Eidosu, čtení ze zálohy.]
[Načtení magické sekvence — dokončeno. Samoobnovení — dokončeno.]
Ztráta vědomí netrvala ani jedinou vteřinu.
Nikdy neztratil vědomí déle než na okamžik.
Jeho fyzické tělo mu nedovolovalo zhroutit se na jakkoli delší dobu.
To byla jeho osobní magie, jeho kletba.
Jak přirozeně otevřel oči, uviděl, že ho pozoruje krásný obličej.
„Onii-sama, dobré ráno.“
„...Udělal jsem, něco, co vyvolalo tvou nelibost?“
„Omlouvám se, ten vtípek jsem přehnala.“
Ačkoli měla omluvný hlas, znovu se usmála.
Ten úsměv dokázal odzbrojit dokonce i nejpřísnějšího dospělého, roztomilý úsměv odpovídající jejímu věku, který Miyuki nosila jen vzácně.
Při pohledu do její usměvavé tváře se na nic nezmohl ani on, pomyslel si Tatsuya.
Ve skutečnosti, nebylo tohle přesně jako dovádění dvou nevinných sourozenců?
Na konci dne byla jeho sestra schopna skutečně udělat něco, co mu mohlo způsobit újmu.
„Prosím, nezlob se na mě...“ zamumlal Tatsuya, když vzal sestru za ruku a také se usmál.
* * *
Vzbudila se jako obvykle.
Ale v porovnání s běžným vstáváním byla její nálada mnohem horší.
Možná měla mozek ještě pořád zmatený spánkem.
V domě chyběla přítomnost jejího staršího bratra.
Asi už odešel na ranní trénink.
Tak to bylo každý den.
Její starší bratr, který vždycky chodil spát déle než ona, ale vždycky vstával před ní.
Dny jako včera, kdy vstala první, byly velmi vzácné.
V minulosti se bála, že se tím její bratr zničí. Teď chápala, že takové obavy byly zbytečné.
Její starší bratr... ten člověk byl výjimečný.
Lidé na celém světě by ji nazvali géniem.
To bylo ocenění, jaké dávali výjimečným jednotlivcům, těm, kteří se od nich lišili.
—Ve skutečnosti vůbec nic nechápali.
Opravdu impozantním, výjimečným, v dobrém slova smyslu géniem, byl její starší bratr.
Ten člověk byl v jiné dimenzi.
To bylo za hranicí jejich chápání.
Ti, kteří skrývali svou osobní žárlivost, aby lichotili ostatním...asi to nemohli pochopit.
Opravdový talent, který se tyčí nad malými smrtelníky, který vzbuzuje hrůzu přesahující žárlivost.
Nikoli bázeň, nýbrž hrůza.
Muž, který by měl být po právu otcem těchto sourozenců, se z té hrůzy zhroutil. A tváří v tvář té hrůze se snížil a zneužil vlastního syna. Toho všeho si byla vědoma.
Její starší bratr věřil, že zůstávala v nevědomosti.
Pročež předstírala, že to neví.
Otec — ten muž dodneška usiloval o snížení talentu jejího staršího bratra, aby mu dal falešný pocit poraženectví, snažil se přistřihnout křídla jeho ducha a ambic. Tohle všechno věděla.
Jak směšné.
Původně se ho snažil uvěznit, jen aby se našel zdrcený faktem, že talent jeho syna daleko přesahuje jeho vlastní.
Ten syn získal „zdroje“, které potřeboval, aby je vyměnil za svou svobodu.
Jejich otec mohl jen sledovat poslední svázání a byl nucen pustit ho.
Jediné, co ten muž mohl udělat, bylo přijmout ten falešný titul a posbírat dutou chválu mas.
Ten člověk se o to nezajímal, což pravděpodobně také věděla.
...Nedokázala ovládat vlastní myšlenky.
Když na tohle myslela, jako by nebyla sama sebou, ale někým jiným.
Pravděpodobně ne zcela vědomě, pomyslela si Miyuki.
To musí být nedostatkem spánku.
Příčina byla víc než zřejmá.
Byl to důvod, proč se včera chovala tak, jak se chovala.
Ten okamžik byl naprosto klidný.
Bylo vzácné vidět svého staršího bratra tak ztrýzněného; ten pohled byl komický a roztomilý zároveň.
Měla velmi příjemnou náladu.
Nicméně jakmile se od svého staršího bratra oddělila a ležela samotná v posteli, ten pocit klidu zmizel.
V hrudi jí pulzovalo a nemohla spát.
Prostoupil jí neklid; spánek zůstávat nepolapitelný.
To musí být láska.
Jenže,
Nemohlo jít o vášeň romantické lásky.
A nemohla to být romantická láska.
Protože tím člověkem byl její starší bratr. Pokrevní starší bratr. Od té chvíle před třemi lety, když poprvé uslyšela o jejich vztahu.
Jelikož mě zachránil a toho dne před třemi lety jsem se dozvěděla pravdu, tvrdě jsem pracovala, abych se stala hodnou být sestrou toho člověka.
Vždycky jsem snila o tom, že mu jednoho dne dokážu pomoct přesně tak, jako to udělal on. Chci se stát tím, na koho se bude moct spolehnout. Tak jsem si to odůvodnila.
Nic od toho člověka nepožaduji.
Protože tenhle život, který měl zmizet do zapomnění, jím byl zachráněn.
Přestože teď představuji jen okovy, které ho svazují na místě.
Ale jednoho dne se chci stát klíčem, který ho osvobodí.
Chci se stát osobou, která mu bude nápomocná.
—První věcí je příprava snídaně.
Přestože by se asi mohl najíst tam, Onii-sama se pravděpodobně poslušně vrátí domů s prázdným žaludkem.
Nechat bratra sníst vynikající snídani: to teď můžu udělat.
Miyuki hladce vstala a protáhla se.
Žádné komentáře:
Okomentovat