Ugh, další kapitola, snad v ní bude co nejmíň chyb :) (Já je vážně, ale vážně kontroluju, přísahám!!!) Každopádně další kapitola se bude týkat MKnR. Takže si užijte DxD, dokud to jde, protože tohle bude pořádná jízda! (Z nějakého důvodu musím myslet na Jirayiu... což samozřejmě později pochopíte :D)
Část 1
Otevřu oči, před sebou mám známý strop.
Áách, takže to byl sen.
Vypadá to, že sem měl nejlepší sen, z kterýho se stal ten nejhorší. Ze začátku byl dobrej. Svatba s Buchou, k níž vzhlížím. Tahle část byla dobrá, jenže potom......
Srdce mi tluče jak splašený. Každýmu by po takovýmhle snu tlouklo. Taky mám zrychlený dech.
Posadím se a otřu si pot z čela. Páni. Takovýho potu. Z toho neočekávanýho množství jsem v šoku.
V tu chvíli mi dojde, že jsem na jeho setření použil levou ruku.
Ta poslední scéna...... ten červenej drak...... Nemůžu tomu uvěřit, až moc to smrdí fantazií.
S levou rukou, která se na konci snu proměnila v tu monstrózní paži, nic nemám.
Ale chápu, že v ní něco je.
Podívám se na hodiny. Půl pátý...... Je ještě celkem brzo.
Zhluboka se nadechnu a zavrtám se do postele-. Ne, špatně!
Už si vzpomínám! Je načase! Vstanu z postele a připravím se.
Když vyhlédnu z okna, stojí v bráně rudovlasá kráska, Rias Gremory-buchou, na sobě má červený trikot.
Je starší spolužačka a školní idol střední, kam chodím. Taky je prezidentkou Okultního výzkumného klubu, v němž jsem, a její pravou identitou je Démon.
Když si uvědomí, že ji pozoruji, podívá se svýma blankytnýma očima mým směrem.
--Pospěš si.
Naznačí s úsměvem rty.
"Už jdu!"
Okamžitě se z pyžama převléknu do trikotu a odejdu z pokoje na ranní trénink.
Část 2
"Ze~ha~, ze~ha~."
"Hej, běhej trochu líp. Nebo ti pak přidám dalších 10 koleček."
Běhám v bytové oblasti a ztrácím dech.
Buchou, která za mnou jede na kole, mě bez váhání povzbuzuje. Přísná jako vždycky.
Asi před měsícem jsem byl reinkarnován jako Démon. Stal jsem se démonickým služebníkem Buchou, Rias Gremory-sama.
Démoni jsou bytosti přivolané lidmi, kteří plní přání výměnou za odměnu. Tenhle typ prací dělají každý den. Buchou není výjimkou.
Denně pracuju jako Buchouin služebník a krok za krokem se blížím ke svému cíli.
A co je mým cílem? To je jasné!
"Stanu se Králem harému... ...ze~ha~......"
Vyplivnu ze sebe v běhu.
"Přesně tak a proto potřebuješ začít každodenním základním výcvikem. Musíš zesílit, i když jen o trošku."
Ano, Buchou. Já vím.
V současnosti jsem novorozený Démon, ale pokud budu úspěšný a povýším, získám šlechtický titul. A když se tak stane, budu mít své vlastní služebníky stejně jako Buchou. Přesně tak! Na své démonické služebníky přeměním spoustu holek a splním si tak svůj sen!
Kvůli tomu musím zesílit, jak Buchou řekla. Ve světě Démonů je síla absolutní. Jednoduše řečeno, čím silnější jsi, tím lehčí je zamířit výš.
No, můžete zlepšit své znalosti, obchodní dovednosti a další druhy vlastností, jenže v současnosti nemám v téhle oblasti žádný talent.
Takže nic nebude, dokud si nezvýším výdrž. Právě proto takhle každý den trénuju.
Jenže Buchou je spartánský instruktor. |pzn překladatele: Velmi přísný instruktor|
"Je neodpustitelné, aby byl můj služebník slabý."
Takže během mých ranních tréninků nemá slitování.
Nutí mě běhat přibližně 20 kilometrů a potom musím udělat ještě 100 koleček sprintem. Taky musím dělat různá cvičení na svaly, u nichž ani nechci počítat, kolikrát jsem je absolvoval.
Démoni jsou noční stvoření, svou sílu uvolňují v noci. Myslel jsem si, že bude lepší trénovat spíš v noci než ráno, jenže zjevně mám smůlu. Podle Buchou nás trénink pod přímým slunečním svitem, který nás oslabuje, dělá silnějšími i psychicky.
Každodenně trpím bolestí svalů, ale zvyknout si na to je hrozivá věc a už to nebolí tolik jako ze začátku.
Poslední dobou jsem schopný zvládat to celkem snadno. Je to důkaz toho, že se s každým dnem zlepšuji. Konec konců, během tělocviku jsem v dobrém stavu. Můj rekord v krátkém sprintu se zlepšil a běh na dlouhou trať už mě tolik neunavuje.
"Haahaa……"
Jakmile jsem vběhl do parku, což byl můj cíl, zastavil jsem se. Potím se úplně všude......
"Dobrá práce. Teď přejdeme k sprintu."
Úsměv Oni-Buchou je tak oslnivý. |pzn překladatele: Oni je stvoření z japonského folkloru. Jde o youkai ('strašidlo') v podobě obra. Většinou jim z hlavy rostou rohy|
Část 3
"Tvá schopnost má význam jen když máš silné základy."
"Ano......65......"
Po ranním maratonu a sprintu jsem v parku začal s kliky.
Buchou mi sedí na zádech. Pocit z jejích měkkých hýždí je skvělej, ale nemám čas si to užívat, jelikož ruce mi řvou bolestí.
Ne, ve skutečnosti je ten pocit jejích hýždí nejlepší!
PLESK!
"Auu!"
Buchou mě pleskla po zadku...... Ze rtů mi unikne zaúpění. Nejsem masochista ani......
"Myslíš na nemravnosti. Pohyby tvých boků jsou oplzlé."
"......T-to je......68...... P-Pomyšlení, že na mně takhle sedíš......69......stupňuje mojí odvahu na maximum......70!"
"Mluvit během kliků. Zdá se, že jsi vyrostl, Ise. Měla bych ti přidat další stovku?"
Řekne Buchou s úsměvem něco tak nemožného. Umřu. Jestli to udělá, dostanu se na pokraj smrti.
"Hmm, už by tu měla být......"
"Co? Kdo přijde?"
Když se jí zeptám, zaslechnu známý hlas, "Promiňte."
Podívám se za tím hlasem, zatímco zůstanu v postoji na kliky--.
"Ise-san, Buchou-san! Omlouvám se, že jdu pozdě……aúúú!"
Blonďatá dívka - Aisa, zakopne.
"Ise-san, tady je tvůj čaj."
"J-Jo, díky."
Dávám si pauzu, zatímco usrkuji čas, který mi Asia podala. Po běhu jsem dělal cviky na břišní a zádové svalstvo, takže mě bolí celé tělo.
"Asio, proč jsi tady?"
Když se zeptám, zrudnou jí tváře.
"Slyšela jsem, že Ise-san s Buchou-san spolu každé ráno trénují......takže jsem Isemu-san taky chtěla pomoct. I když jsem dneska dokázala jenom připravit čaj."
Asio...... Jsi tak úžasná! Jsem hluboce pohnut!
"Úúú, Asio! Jsem hluboce pohnut tvou laskavostí! Áách, nikdy bych nečekal, že nastane den, kdy mi tohle nějaká holka řekne!"
Po doušcích piju čaj, zatímco brečím radostí.
Asia, bývalá jeptiška, s blonďatými vlasy a zelenýma očima. "Bývalá" znamená, že už není sestrou. Právě teď je Démonem skupiny Gremory.
Minulý měsíc byla zatažena do jistého incidentu a ve výsledku ji zabil Padlý anděl. Asia zemřela, avšak díky Buchouině síle byla reinkarnována jako Démon a teď je tu s námi.
Mimochodem Padlí andělé jsou zlí andělé jako v Bibli a románech. Jejich znakem jsou černá křídla, myslím.
Jsou úhlavními nepřáteli Démonů a už od dávných dob s nimi bojují. Minulý měsíc jsem se jejich boje taky zúčastnil. Tehdy jsem si uvědomil, jak slabý jsem, takže jsem začal takhle trénovat, abych zesílil. Nechci, aby si Asia novu prošla tím smutkem.
A náš pán, Buchou, jako by nad něčím během pití zeleného čaje přemýšlela.
"Co se děje, Buchou?"
Když se jí zeptám, přijde zase k sobě a rozkašle se.
"Ne, to nic. Spíš než to, máme dobré načasování. Rozhodla jsem se to dnes ukončit, takže půjdeme k tobě domů."
Co? Proč? Můj dům? Dobré načasování? Proč jdeme ke mně domů?
"Touhle dobou by měla dorazit zavazadla."
Co tím myslela, jsem zjistil od 10 minut později.
Část 4
"……T-Tohle je?"
Obočí mi při pohledu na krabice položené na prahu mého domu divoce škubalo.
Co to je? Není na nich ani jméno odesílatele. Mám z toho zvláštní pocit. Není v nich bomba, že ne......?
Buchou mému zmatenému obličeji řekla.
"Tak tedy, Ise. Odnes je do pokoje."
"Co? Nést? Mám je odnést do... ...svého domu!?"
"Ano, jsou v nich Asiiny věci. Pravý gentleman by je odnesl, ne snad?"
A-
"Tohle jsou Asiiny věci!?"
Jsem v hlubokém šoku, ale Buchou mě dorazí.
"Ano. Ode dneška bude bydlet Asia u tebe."
Rodinná schůze--.
Ze všech slavných schůzí, konferencí a shromáždění na světě je tahle mezi top vyjednávací místa.
Slova rodičů, držitelů moci, mají velký dopad na rozhodnutí. Způsob jaký my, děti, vyjednáváme, je klíčem k němu.
Jenže mí rodiče, kteří by měli být mocní, jsou před Buchou na kolenou.
Možná je to jejíma očima s neviditelnou silou.
"Okaa-sama, Otou-sama, dovolili byste, kvůli její situaci, Asii Argento, aby zůstala zde?"
Udělí Buchou bezohledně mým rodičům s veselou elegancí příkaz
Oba si s pohledem na Asiu šeptají.
......Hm, dívají se i na mě.
Otec si odkašle a zeptá se Asie.
"Asia... ...-san, správně?"
"Ano, Isseův Otou-sama."
Odpoví nervózní Asia.
"O-Otou-sama... ...Ku... ...Nevím, jak bych to jen řekl, ale aby mi krásná cizinka opakovaně říkala "Otou-sama"... to rozhodně rozzvoní mé srdce... v dobrém slova smyslu."
Zdá se, že tatík začíná být pěkně emotivní.
Očividně je celej bez sebe, že mu dvě mladé krásky říkají "Otou-sama".
I já si určitě zamiluju, až mi budou říkat "Onii-chan".
"Otou-san!"
Rýpne do něj matka. Otec se vrátí nohama na zem.
"E-hem! I když tu chceš zůstat, v domě je i náš hloupí syn, který je ztělesněním sexuální touhy. Je to neštěstí, ale nebylo by lepší, kdybys zůstala s nějakou dívkou? Kdyby se něco stalo, příliš bych se styděl.
Zatracenej otec nešetří ani vlastního syna. Ztělesnění sexuální touhy... Cítím se špatně, protože není až tak úplně mimo.
Jenže mluví rozumě, takž by bylo lepší, aby zůstala v domě, kde je i dívka. I moje matka vedle něj souhlasí: "Ano, to je pravda".
Jestli blonďatá kráska zůstane se mnou, přehnaným ztělesněním sexuální touhy, nevíte, co se může stát. Může z toho bejt světovej problém. Přibližně tohle tím chtěli říct.
Ale já nic neudělám! Fakt ve mě nemaj žádnou důvěru, hm......
Mimochodem, neřekl jsem jim, že jsme s Asií démoni a že Asiu využil Padlý anděl. I kdybych jim to ale řekl, nevěřili by mi, takže je lepší, když je do toho nebudu zatahovat.
Vynechali jsme z vysvětlování hodně věcí a zahrnuli tam pár výmyslů.
Buchou nevypadala, že by ji nějak ovlivnilo jejich odmítnutí, dál s úsměvem pokračovala v jednání.
"Tak co kdyby se tedy Asia stala vaší dcerou?"
C-Co má znamenat to vážné slovo... ...Buchou......?
"Co tím myslíte?"
"Otou-sama, Asia má v Iseho velkou víru. Opravdu velkou. Stejně tak i já. Ise sice postrádá dostatek inteligence a je velmi přímočarý, ale není blázen. Místo toho má planoucí duši s níž vykročí proti každé překážce a překoná ji. Obě, mě i Asiu, tahle Iseho stránka přitahuje. Zvláště Asiu. Nemám pravdu?"
"A-Ano! Ise.san riskoval svůj život, aby mě zachránil Je mým zachráncem. Taky mi hodně pomáhá ve škole. Dokonce i ve třídě......"
Pak začne Asia s obřím úsměvem šťastně vysvětlovat, jak jí každý den pomáhám ve škole.
Dokonce jim říká i maličkosti a přehání.
Uóóóóó......, je mi tak trapně, že mám chuť zdrhnout odsud.
Moji rodiče jsou samé, "Ach, to udělal náš Ise?" a "Aby byl ostatním užitečný", jako by nebyli nespokojení s tím, co slyší. No, každý rodič je rád, když někdo chválí jeho dítě.
Potom jim Buchou zasadí konečný úder.
"A co kdyby tu tedy Asia zůstala jako takový trénink na nevěstu?"
[Nevěstu!?]
A to má být co!? Táta, máma i já vykřiknem hodně nahlas. Asie se tváří jako "?" a nasadí zmatený výraz.
Slzy.
Pak vytrysknou tatíkovy z očí vodopády slz. Zatímco si je otírá, promluví,
"Kvůli Iseho povaze jsem si byl jistý, že nikdy nespatřím svá vnoučata. Vždycky jsem z toho byl v depresi, musel jsem se bát o jeho samostatný život i poté, co jsem tolik zestárl......"
Cože...... Otou-sama ze sebe najednou začne chrlit své myšlenky...... Spíš, co je to s tou nezodpovědnou mapou budoucnosti, cos udělal pro svýho syna?
Vedle něj si otírá slzy i mamka. Počkat, ty taky brečíš!?
"Také jsem si myslela, že se Ise nikdy neožení. To protože je to Ise. Hloupý synek. Pokoušela jsem se ho povzbuzovat, takže se ve společnosti nestydí, jenže všechno se ukázalo být zbytečné jakmile se stal tímhle. Kdybych se mohla vrátit v čase, přesvědčila bych své mladší já. Řekla bych mu "Buď opatrná, protože tvůj syn se změní v marnotratného synáčka, co si schovává chlípná DVD v plastovém modelu krabice ukrytém v jeho skříňce"."
Uááááááá! Poloha mýho tajnýho porna! Máma o něm ví!?
Otec chytne Asii za ruce."Asio-san! Je to sice bezcenný syn, ale můžu ti ho přenechat?"
"Pletete se... ..., Ise-san není bezcenný. Je to opravdu úžasný člověk."
Asia si neuvědomuje, na co otec naráží, a usměje se.
Při pohledu na to se mamka zlomí v hlasitém pláči. Co to má bejt? Co to sleduju za drama?
"Rias-san! Postaráme se tu o Asii Argento-san!"
Buchou se po tátově schválení usměje.
"Mockrát vám děkuji, Otou-sama. Ise, ode dneška přenechám Asii ve tvých rukách. Asio, zůstaneš s Isem u něj doma. Takže se ujisti, že nebudeš nezdvořilá. Vycházej s jeho rodiči."
"Vážně je to v pořádku? Nebudu......na obtíž......když zůstanu......?"
Buchou řekne zmatené Asii: "Aby ses seznámila s japonskou kulturou a životním stylem, bude nejlepší, když zůstaneš se zdejšími lidmi. Když jsem se tě zeptala, "S kým z klubu bys nejraději bydlela?", bez přemýšlení jsi řekla Iseho jméno, že?"
Ach, aha. Tak proto. Asia zůstávala u Rias-buchou. Půjčuje si jednu z pokojů ve staré školní budově, kam s Buchou a Asií chodíme.
"A-Ano. To jsem opravdu řekla, ale......"
"To je v pořádku, Asio-san! Zvykni si na Japonsko u nás doma! Vlastně tady můžeš zůstat napořád!"
Tati, vážně se z Asie snažíš udělat mojí manželku, co......
"Vidíš, dokonce i Otou-sama se přimlouvá."
Zmatená Asia se při pohledu na Buchouin úsměv konečně usměje.
"Rozumím, Buchou-san. Bylo pár věcí, kterým jsem moc nerozuměla, ale zůstanu ve vaší péči, Ise-san, a Ise-sanův Otou-sama a Okaa-sama."
......Byli jste dokonale oklamáni, tati, mami...... Jasně, ta věc s mojí "nevěstou" byl dokonalý úder......
Takhle se rozhodlo, že Asia se mnou bude žít pod stejnou střechou.
"......Nevěsta, jo."
Vážně jsem znepokojený z Buchou, která se tentokrát zatváří posmutněle.
Část 5
Od Asiina nastěhování ke mně domů uplynulo pár dní.
"Dnes je hezky. Ise-san, o tělocviku budeme hrát softbal. Tohle bude poprvé, co ho budu hrát, takže se moc těším."
Asia si šťastně vykračuje do školy. Jdu vedle ní.
Nikdy bych si ani nepomyslel, že přijde den, kdy budu schopný chodit každodenně do školy s takovou kráskou.
Studenti, co chodí do stejné školy jako my, nás horlivě pozorují.
"Proč jde Asia-san ze stejného směru jako Hyoudou……"
"Nemožný......o co tu jde......?"
"Musí jít o nějakou chybu, nejen Rias-oneesama, ale i Asia-san......"
Ode všech studentů slyším podobné výkřiky. No, je to celkem přirozený. Každýmu, kdo mě zná, se musí tahle situace zdát nemožná.
Já, pouhý neoblíbený, perverzní student, najednou vycházím se školníma idolama. Taky každej den chodim do školy s novou blonďatou studentkou, o níž od jejího příchodu každej mluví. Z pohledu ostatních lidí jde o něco neuvěřitelnýho.
Pár studentů se Asii vyznalo, protože to bralo jako "Když může Hyoudou, tak já taky!", jenže byli okamžitě odmítnuti.
Kvůli tomu ke mně pár lidí cítí zášť. Dokonce i teď jsou tu tací, co mě pozorují s očima plnými nenávisti.
Další si musí myslet, že si pohrávám s krásčiným tělem. I když to není tak jednoduchý, jak si myslej, je to v pohodě.
Fufu. Svým způsobem je to sranda. I když jde o nedorozumění, myslej si, že sem u holek oblíbenej. Ou jé! To je ono! Jen na mě žárlete, kluci!
Budu stoupat stále výš! Fuhahahaha!
"Je tu snad něco zábavného?"
Ach. Asia mi ustaraně hledí do tváře. Když mám přímo před sebou obličej krásky, červenám se....... Zdá se, že sem ještě pořád mladej.
"N-Ne, to nic. Mimochodem, Asio, nemáš ve škole nějaké problémy? Vycházíš s ostatními děvčaty?"
Tohle mě znepokojuje nejvíc.
Bývalá jeptiška, co zrovna přestoupila k nám na školu. Jelikož se její životní styl o hodně lišil od toho našeho, možná se ve v tom školním ztrácela.
V takových dobách jí rozhodně pomůžu, nicméně nejdůležitější je, aby ji podpořily ostatní holky. Myslím, že s ostatními z Okultního klubu záhad vychází, ale obávám se o její interakci s ostatními spolužáky. Nemyslím si, že jí šikanujou, protože neni zvyklá na tenhle životní styl...... Nicméně nedokázal jsem se o ní přestat bát.
Nic takového se před mýma očima neodehrávalo, ale možná jí šikanujou, když tam zrovna nejsem.
Nicméně Asia vykouzlí úsměv, co vychází z hloubi srdce, což okamžitě rozmetá mé obavy o ní.
"Všichni jsou na mě moc milí. Učí mne hodně věcí, takže se seznamuji s Japonskem. Taky jsem si udělala hodně přátel. A pozvali mě, abych s nimi šla nakupovat."
To rád slyším. Vypadá to, že její vztah s ostatními spolužáky je dobrý. Teď už nemám starosti.
Zatímco o tom mluvím, dorazíme do školy a pak vyrazíme do třídy.
Teď když je problém s Asiiným školním životem vyřešen, zbývá jen-
"Asio-chan! Dobrý ráno!"
"Dobrý ráno, Asio-san. Tvé blonďaté kadeře i dnes září velmi jasně."
Jakmile se dostaneme do třídy, plešoun Matsuda s obrýlencem Motohamou přistoupí k Asii. Jsou to mí kámoši. A spolu se mnou sou proslavený svou úchylností.
"Dobré ráno, Matsudo-san, Motohamo-san."
Oba sou po pozdravení s Asií sentimentální.
"To je něco, viď, Motohamo-kun?"
"Přesně tak, Matsudo-kun. Přivítání "Dobré ráno" od krásky hned po ránu nás oživí."
......Jako obvykle je rozradostní maličkosti. Ale donedávna sem asi byl stejnej.
Fufufu, tolik sebedůvěry lidi jednoznačně změní-.
BUCH!
"Gufu!"
Zatímco sem se choval cool, Motohama mě praštil do břicha.
"T-To jako za co, plešoune!?"
Vystartuju na něj, ale on se dál směje a kopne mě do nohy.
To fakt bolí! Co to ten idiot provádí!?
"Hahaha. Ise-kun. Slyšel sem o tom."
"Slyšel si o čem."
"Slyšel sem, že každej den chodíš s Asiou-chan do školy, jo?"
"A-A co s tím?"
"Je to divný. Proč? Proč chodíte do školy ze stejnýho směru? Zajímalo by mě proč?"
Hmm. Nevim, odkud to má, ale vypadá to, že i k němu se dostaly drby o Asii a mně.
Zvednu koutky a nasadím chlípnej úsměv. Pak to řeknu.
"Poslouchejte, Matsudo, Motohamo. Mezi mnou a váma je zeď, kterou rozhodně nepřekonáte. Nedá se nic dělat."
"N-N co seš tak hrdej!?"
"P-Přesně tak, Ise. Jen protože vycházíš s Asií-chan-"
Potom jim zasadim konečnej úder. Taky nasadim vítěznej výraz.
"Bydlim s Asií. Pod jednou střechou. Je to tak, Asio?"
"Ano. Starají se o mne u Iseho-san doma."
[!?]
Po Asiině usměvavé odpovědi oba zmlknou. Jako by ztratili řeč.
Fu. Fuhahahaha! Hahahaha!
Vyhrál sem! Vyhrál sem!
"Kecy!"
Popře to Matsuda prudce. Dokonce brečí. To sou slzy žárlivosti. Fuhahaha! Breč! Křič! A zemři!
"N-Nemožný......Ise žije ve stejnym domě s blonďatou kráskou......? To nemůže být......řád tohoto světa se zhroutí......"
Motohama si třesoucí se rukou poposune brejle.
I když se snaží chovat klidně, třese se.
"T-Takže tě Asia-chan taky ráno budí!?"
Matsudova otázka. Taková mizérie.
"Asio, vypadá to, že jsi mě musela vzbudit i dneska."
"To protože je Ise-san takový ospalec. Ufufu."
Ach, Matsuda klesne na podlahu.
"To ti dokonce i vaří......?"
Tentokrát se ptá Motohama.
"Mamka tě také chválí, že jsi tak ohleduplná, Asio."
"Ach.......kvůli tobě se červenám."
Asia zrudne, ruce si položí na tváře.
Sebejistě se na ni podívám a pozoruji ji, jak se směje.
Při pohledu na to na mě Motohama začne zírat přes brýle a vypadá to, že cedí krvavé slzy.
Bože, žárliví kámoši sou děsivý. Vážně, jediná změna může život dočista obrátit vzhůru nohama.
Pouhý kamarádství s jednou kráskou klukovi stačí, aby mohl víst šťastnej život.
Jo, i kdyby mě měly začít nenávidět všechny holky ve třídě, budu v pohodě, dokud vedle sebe budu mít Asiu.
Ach, to neni dobrý. Můj cíl je získat titul a stát se velkým Démonem a pak udělat z hodně krásek svý služebníky.
Potom se stanu chlápkem, co ho budou holky milovat. Ale vypadá to, že nevycházím s holkama......
"Ty! Znáš hodně roztomilejch holek, co!? Rias-senpai! Akeno-senpai! Ty dvě sou "Dvě velké Onee-sama" naší akademie, víš!? Potom malý idol naší školy, Toujou Koneko-chan a teď blonďatá kráska, co zrovna přestoupila, Asia-chan! Tohle je špatně! Je to tak nefér, že se z toho skoro hroutim!"
Fňuká Matsuda se sklopenou hlavou. Breč si jak chceš, příteli. Přesně jak řekl, poslední dobou vycházim s pár kráskama.
Hlavně s Asií, s níž chodim do školy. A vypadá to, že mě zbožňujou i Rias-senpai s Akeno-senpai......
Jo, teď patřim mezi vítěze. Rozhodně mezi ně patřim. Tohle je asi ten nejlepší okamžik mýho života. Musim si to užít, abych toho potom nelitoval.
Zatímco nad tím přemýšlím, Motohama si klidně poupraví brýle.
"Ise, nemyslím si, že by bylo špatný představit nám nějakou nezadanou dívku. Ne, chci říct, prosím, seznam nás s někým. Já tě žádám. Prosím."
Řekne Motohama, obličej přiblíží k mému. Pronese to potichu, nicméně je v tom taková intenzita.
Jenže seznámení...... Jediný krásky, se kterýma mluvim, sou ty, co už Matsuda zmínil. Jinými slovy, nemám žádné spojení s ostatníma holkama. Spíš mě ani neberou vážně.
To je krutá realita. Znamená to, že nemám žádné vazby na lidské dívky. Dívky, se kterýma vycházim, patří všechny mezi Démony...... No, ačkoli sou to Démoni, sou všechny roztomilý, takže v tom neni problém.
Hmm? Jo, to je pravda. No, ne že bych nikoho neznal. Tohle by mohlo projít.
"Vydrž chvíli."
N okamžik sem tam nechal svý kámoše s Asií a odešel do rohu místnosti, abych získal souhlas od dané osoby.
Pár minut sme mluvili, ale vypadalo to, že jí to nevadí. To je fajn.
"No, našel sem někoho, kdo se s váma rád setká, hoši. Vezme sebou taky kamarádky. Tady je číslo osoby, který vás představím. Nejdřív se jí ozvěte mailem. Takhle budete šťastnější."
"Díky!"
Matsuda, který byl ještě před chvíli na podlaze, popadne můj mobil.
Hej hej, to je ale rychlá změna! Ještě před vteřinou břečel, on je fakt......
Oba si do telefonů opíšou číslo.
"Mockrát díky, Ise-sama! Sme tvýma věčnýma dlužníkama!"
"Jo, příště si dáme trojitý rande! Jen počkej! Taky si hned získáme přítelkyně!"
Oba se dobře usmívají. Jako by byli šťastní, nebo spíš byli v mysli naladění do párty módu.
"Takže jaká je? Je to kráska, jo?"
Ptá se Matsuda na vzhled osoby, kterou sem jim právě představil. Odpovím, zatímco se škrábu na tváři.
"Umm, no, je to "panna". Tím sem si jistej."
"Panna... ...n-nádhera... ...to je fakt nádhera, Ise-kun!"
"Člověče, nemůžem ti ani dostatečně poděkovat, Ise-sensei."
Oni sou tak patetičtí. Pořád měněj svý chování. Ne, taky bych byl jako oni, kdybych nepotkal Buchou s Asií.
Omlouvám se za všechnu tu srandu, kluci. Matsuda se mě ještě jednou s usměvavým obličejem zeptá.
"Ach, Ise-kun. Mimochodem, proč se 'Mil-tan' říká Mil-tan?"
Budu rád, když se ho na to zeptáte sami. Protože já nemám ani tucha.
Část 6
V noci.
Na kole projíždím obytnou zónou.
"Orjááááá!"
Opírám se do toho vší silou.
Když jsme přijeli do určené oblasti, Asia, sedící za mnou, vhodila do schránky leták.
"Hotovo."
"Dobře."
Jakmile jsem si potvrdil, že za mnou Asia sedí, začal jsem znovu šlapat.
Leták, který jsme zrovna doručili, je příhodný nástroj na přivolání nás, Démonů. Obyčejně byste museli pro přivolání Démona nakreslit magický kruh, ale v tomhle století neexistuje člověk, co by byl ochotný kreslit magický kruh na přivolání Démona.
Spíš tu v dnešní době nebyli ani lidi, co by v ně věřili. Ani já na ně do nedávna nevěřil.
Proto vytvořila společnost Démonů, která se ocitla v tísnivé situaci, letáky, jimiž se dají snadno přivolat.
Každý Démon otiskne na leták svůj vlastní magický kruh a stejně jako na obyčejné reklamě se na něj napíše reklamní hláška.
Pro ty, co jsou spokojeni se svými životy, leták nic neznamená, ale pro ty, co po něčem touží, má kouzelnou vlastnost, takže ho chtějí použít.
Objevíme se před lidmi, co se skrze magický kruh stanou našimi klienty. Výměnou za odměnu jim splníme přání. Takhle to funguje. Takže takhle se v současnosti přivolávají Démoni.
A rozdávání těchto letáků je práce služebníků. Dočasně se to stalo běžným zvykem. Používáme démonické přenosné zařízení, abychom vyhledali lidi se silnými touhami, hážeme jim letáky do schránky a potom se přesuneme dál. Opakování tohohle je prací Démona.
No, já už práci rozdávání letáku dokončil. Tohle vlastně dělám, protože-.
"......Ise-san, opravdu to nevadí? Že mi pomáháš rozdávat letáky......"
"Jo, bez problému."
Ano, pomáhám Asii rozdávat letáky. Takže takhle dál šlapu na kole.
"Asio, neumíš jezdit na kole, viď? Takže někdo musí řídit za tebe."
"Úú, omlouvám se. Nikdy jsem neměla možnost naučit se to...... Ale kdybych šla pěšky......"
"To už ti víckrát nedovolím. Mám o tebe strach, Asie."
Tak to doopravdy cítím. Nejde o to, jestli umí jezdit na kole nebo ne, spíš je to o faktu, že jí nenechám pobíhat po neznámym prostředí.
Teprve minulej měsíc přijela ze severní Evropy do Japonska a moc toho o zdejší kultuře neví.
Díky tomu, že se stala Démonem, získala schopnost dorozumět se japonsky, ale přizpůsobení se životního stylu je o něčem jinym. Učim jí od základů, jenže ještě pořád je tu hodně věcí, které mi na ní dělají starosti.
Navrch, Asii je ke každýmu milá a nemá ponětí, jak to na světě vlastně chodí. Nevíte, co špatnýho jí může potkat.
Takže nakonec sem po promyšlení toho všeho Buchou poprosil,
"Pomůžu Asii rozdávat letáky!"
Buchou mou žádost s radostí přijala. Mockrát díky, Buchou!
A proto Asii podporuju. Takže spolu s ní v noci na kole objíždim obytnou oblast.
"Koukni, Asie, to je svatyně. Jako Démoni nemůžem dovnitř."
Mluvím o jisté svatyni, kolem níž jsme projížděli.
"Ano. Démonům není dovoleno vstupovat na místa, kde se shromažďují duchové a kde žijí místní bohové, že? Je pro mne těžké pochopit japonské 'šintoistické bohy', protože jsem křesťanka......"
Bude pro ní, která vyrostla pod jednou vírou, těžké pochopit japonskou kulturu. Alespoň mi to tak řekla Buchou.
Takže sem začal Asii při rozdávání letáků učit o místě, kde žijeme a tak dále.
"Ach! Támhle. Teď mají zavřeno, ale v tý pekárně prodávaj dobrej chleba. Chceš si příště nějakej koupit?"
"Ano! Japonské chleby jsou sladké, takže je miluju!"
I obyčejný rozhovor je zábava. Noční rande. To je to nejlepší!
Vždycky sem chtěl jet takhle na kole, s holkou za sebou.
"Ise-san, viděl jsi film "Prázdniny v Římě"?"
Zeptá se mě Asia.
Prázdniny v Římě? Ach, jo, myslim, že je to film.
"Je starej? Ne, promiň. Neviděl."
"Aha-"
Asia zní po mé odpovědi trochu smutně.
"A co je s tím filmem?"
"......Vždycky jsem ho obdivovala. Bylo to přesně takovéhle...... Jenomže ve filmu jeli na kole. I tak já...... Ufufu."
Co? Teď zní vážně šťastně. I stisk jejích paží, co má kolem mých boků, zesílí.
Nejsem si jistej, ale dobře. Pokud je Asia šťastná, pak to stačí.
Večerní větřík je taky fajn.
Část 7
"Jsme zpátky!"
S Asií jsme dokončili roznášení letáků a vrátili se do klubovny.
Nevyužitá stará školní budova stojící za školou. Jedna z místnosti ve třetím patře patří Klubu okultních záhad a taky je shromaždištěm pro skupinu Gremory.
"Ara ara, dobrá práce. Udělám nějaký zelený čaj."
Jako první nás přivítá viceprezidentka klubu a zároveň štábní důstojnice Rias-buchou, Himejima Akeno-san. Je mojí starší spolužačkou, třeťačkou, japonská kráska s dlouhými hedvábnými vlasy, co se pořád usmívá.
Taky nosí culík, což je u dnešních teenagerů vzácnost. Spolu s Buchou se jim říká "Dvě velké Onee-sama" naší školy a je populární mezi klukama i holkama, podobá se idolu.
"Hej, jaké bylo noční rande?"
Usmívající se týpek je Kiba Yuuto, hezoun. Je to krásný princ, co si získal srdce většiny holek na škole. Je mým nepřítelem, protože nenávidím krasavce.
"Rozhodně bylo nejlepší."
Zdvihnu jeho směrem palce.
"......Ilegální sexuální vztah pozdě v noci."
Tuhle krutou věc mi řekla drobná prvačka, Toujou Koneko-chan. Na první pohled vypadá jako ze základky, ale protože je to lolita, je na akademii populárním školním maskotem.
S Asií vyrazíme k Buchou sedící na pohovce. Náš [Král], Rias-buchou. I v noci jsou její karmínové vlasy krásné jako vždycky.
"Buchou. Jsme zpátky."
Ohlásím nás, avšak Buchou se slepě dívá kamsi dopředu. Přemýšlí o něčem? Dokonce si zhluboka povzdychne.
Asia vedle mě se podívá stejným směrem jako Buchou.
"Buchou, jsme zpátky!"
Řeknu tentokrát hlasitěji. Buchou mě zaslechne a probere se.
"O-Omlouvám se. Trochu jsem odpadla. Dobrá práce, Ise, Asio."
Napadá mě, že v poslední době nad něčím přemýšlí dost často. Když nám zadá nějakou práci, udělá to s elegancí sobě vlastní, ale jinak její mysl bloudí někde jinde. Myslím, že se zvýšil i počet jejích povzdechů.
Možná má nějaké vážné obavy, kterým bychom nerozuměli. No, konec konců je Démon vyšší třídy.
Takže to jsou členové Okultního klubu záhad a zároveň Démoni skupiny Gremory. Kromě mě jsou všichni na škole hodně populární. No, já se zase proslavil jako úchyl. Hahaha, mám pocit, že bych se měl omluvit, protože sem skončil na špatnym místě.
Jakmile si Buchou potvrdí, že jsme s Asií dorazili, řekne.
"Tak tedy, dnes v noci bude Asiin debut jako Démona."
Ach! Fakt!?
"Ech?"
Zmatené Asii vše vysvětlím.
"Asie, ode dneška zkutečně debutuješ jako Démon! Budeš se přenášet ke klientům skrze magický kruh!"
"J-Já?"
Panikařící Asia na sebe ukáže.
"Je to tak, Buchou?"
Buchou na mou otázku přikývne.
"Ano. Dneškem končí tvé rozdávání letáků. Kdybych to takhle nechala jít až do nekonečna, rande mezi vámi dvěma by asi pokračovala."
Uá. Prosím, přestaňte šikanovat své služebníky, Buchou. Při Buchouiných slovech se cítím trochu rozpačitě.
Stejně jako v den mého debutu Buchou nakreslí na Asiinu dlaň magický kruh klanu Gremory. Díky tomu se bude moct přenést skrze magický kruh.
"Akeno, zkontroluj, zda má Asia dostatek démonické síly na teleportaci."
"Ano, Buchou."
Po Buchouině příkazu položí Akeno-san Asii ruku na čelo. Na konečcích prstů jí zabliká slabé světlo a vypadá, jako by něco četla.
"Kvůli tomu incidentu s Isem si vše potřebujeme pečlivě zkontrolovat. Ačkoli si nemyslím, že budeš mít stejný problém."
Po vyslechnutí Buchouiných obav se cítím dost mizerně.
Přesně tak. Můj démonický debut byl katastrofa. K použití magického kruhu potřebujete trochu démonické síly. Jenže já neměl ani špetku.
Díky tomu sem se nemohl přenést skrze magický kruh a musel ke klientovi jezdit na kole, což ještě nikdo předtím nedělal. Dokonce i teď za nima jezdím na kole. Je to dost těžko snesitelné...
"Buchou, je to v pořádku. Bez problému. Spíš má hned po mně a Buchou nejvíce démonické síly. Její potencionální kapacita je velmi vysoká."
Buchou se po Akenině odpovědi usměje.
"Tak to jsou dobré zprávy. Může používat svou moc [střelce] na maximum."
[Střelec], kterého Buchou právě zmínila je Asiina démonická role.
Současní Démoni mají pro své sluhy pravidla založená na lidském šachu. Démonický pán je [král], pod ním je [královna], [věže], [střelci], [jezdci] a [pěšci].
Systém démonických sluhů využívaný současnými Démony, [Hříšné figurky].
Předtím mi Buchou s ostatními řekli, že kdysi dávno ve válce s Bohem a Padlými anděli zemřelo mnoho Démonů a proto vytvořili tento systém, aby zvýšili síly Démonů s hodně malým množstvím podřízených a nastolili tak rovnováhu s ostatními frakcemi.
Každá figurka má své vlastní rysy, které zvyšují jeho schopnosti jako démonického služebníka.
Samozřejmě, s Buchou jako naším vůdcem ale zároveň i pánem, máme také jisté role.
Akeno-san je [královna], Kiba [jezdec], Koneko-chan [věž], Asia [střelec] a já [pěšec]!
Na první pohled se může zdát [pěšec] slabej, ale záleží na tom, jak ho použijete, může totiž sundat i [krále]! To mi řekla Buchou! Musim tomu věřit, protože se chci stát "Nejsilnějším pěšcem".
Zpátky k tématu; jelikož má Asia vysokou démonickou sílu, nemá problém s přenosem skrze magický kruh.
Jup, Asia má dobrý začátek. Taky jsem s tím spokojenej.
Asia tak bude taky vycházet s klienty a- .
Pak se začnu cejtit nesvůj.
......Co se stane s Asií, typem člověka, co je ke každýmu laskavý a nemá ponětí, jak to na světě chodí, když jí přivolá někdo hodně chamtivej......?
Případ 1
"Ach, takový roztomilý Démoníček! Jo! Ukaž mi prosím kalhotky! A taky prsa!
......Tohle je špatný.
Případ 2
"Nádherný Démoníček! Nech mě ochmatat ti kozy, jak jen chci výměnou za můj život!"
......Asiiny?
Případ 3
"Dám ti svůj život, tak to můžem dělat až do rána!"
…………
"Ise, ty brečíš?"
Buchou mi ustaraně pohlédne do tváře.
"Buchou, ne. To ne!"
Zavrtím hlavou, s očí my tečou slzy.
To ne. Přesně tak, ne! To mluvíme o Asii!? Asie v žádnym případě nedokáže odmítnout chlápka, co jí požádá o nějakou úchylárnu!
Asia, která je vážná a zapálená do práce se jí pokusí splnit i za cenu obětování vlastního těla!
"Buchou! Jsem nesvůj z toho, že Asia bude chodit sama~! Když Asia~! Nemůžu snýst pomyšlení, že na ní bude mít nějakej podivín hnusný přání!"
Poté, co se k ní s brekem přiblížím, vypadá Buchou trochu ztrápeně.
"Ise, služebníkům klanu Gremory nechodí tak úchylné žádosti. Jsou lidé s takovými přáními, takže jsou Démoni, co mají na práci se s nimi vypořádat a podobné žádosti chodí k nim. Práce, které přijímáme my, jsou bezpečné, ano? Dokonce i Démoni mají své specializace."
"Buchou, říkáš mi čistou pravdu? Je to pravda, ne? Ale stejně, cejtim se hodně nepříjemně!"
Buchou si při pohledu na mé přehnané starosti povzdychne.
"Dobrá. Na nějakou dobu tě nechám Asii podporovat. Spokojený?"
"M-Mockrát děkuju! Asie! Nech mě vypořádat se s úchylama! Můžeš prostě normálně uzavírat smlouvy!"
"A-Ano."
Vezmu Asii za ruku a s úlevou vydechnu.
Asia sama vypadá ustaraně, že mi působí potíže, ale to neva. Musim jí ochránit. Dokonce sem to slíbil Buchou a taky se o Asii bojím. Možná sem k ní až přehnaně ochranitelskej, ale chci se o ní starat, dokud neřekne, "Zvládnu to sama!"
Musíš dělat tyhle věci, dokud tě nezačnou štvát. Ochráním Asii i za cenu její nenávisti.
"Tak tedy, když přijde žádost, Asie, přeneseš se magickým kruhem a Iseho vezmeš sebou."
"Ano, rozumím, Buchou."
Jakmile to potvrdí, velký magický kruh na podlaze se rozzáří.
Akeno-san, která ho má na starosti začne číst démonické dopisy, co se na něm objevily.
"Ara ara, máme klienta, co se nás snaží přivolat a chce něco, co by zvládla i Asia.
Buchou se po zprávě od Akeno-san usměje.
"Jak příhodné. Asia dokáže nahromadit démonickou sílu potřebnou pro přenos magickým kruhem a také podpoří Iseho, který ji postrádá. Tak pojďme na to."
Hmm, to já jí měl pomáhat, ale zdá se, že ve výsledku je to naopak...... Neva. Jen budu Asii pozorovat v její první práci!
"Pojďme, Asie!"
"Ano, Ise-san!"
Spolu s Asií vstoupíme po vzájemném povzbuzení do středu magického kruhu.
Část 8
S Asií jsme se vrátili pozdě v noci.
Bezpečně dokončila svou první práci. Na rozdíl od mého debutu to proběhlo hladce.
"Omlouvám se, nejprve si dám koupel."
S těmito slovy zamíří Asia do koupelny. Nemůže se přestat usmívat, protože má za sebou svou první práci.
Taky jdu do pokoje odpočinout si. Ach, tělo i mysl mám naprosto strhaný, stejně jako každou noc.
Jakmile Asia skončila s prací, vrátili jsme se do klubovny a sdělili to Buchou, čímž sme pro dnešek dokončili svoje démonický povinnosti. Obávám se o Buchou, měla tak smutnej výraz......
Obávat se o ní je v pohodě, jenže po Asie sem s koupelí na řadě já.
Používat stejnou vanu, ve který byla předtím holka...... Vím, že bych neměl myslet na žádný úchylárny, ale sem ve věku, kdy prostě musim. Takže jedna moje část z toho začíná bejt fakt vzrušená.
Ne, ne! Zavrtím prudce hlavou a snažím se těch špatnejch myšlenek zbavit.
Musím Asii ochránit! Když z ní začnu bejt vzrušenej, udělá to ze mě toho nejhoršího člověka!
Úchyl! Co sem to jen za úchyla! Sakra! Právě teď bych si přál mít mysl poustevníka!
Ano! Abych se zbavil těch špatnejch myšlenek, musim sedět s překříženejma nohama! Sednu si na podlahu a se zavřenýma očima uklidňuji svého ducha.
Nejsem perverzák. Nejsem úchyl. Sem bytost ochraňující Asii. Žiju s ní, ale nemůžu myslet na nic nemravnýho. Namu namu namu.
Ouč! Mám z toho bolehlav! Jasan! Proč se modlim!? Sem Démon! Při modlení to schytám! Skoro sem se sám zničil!
K čertu s tím! Co to dělám!? Počkat, co dělám ve vlastním pokoji......?
BLESK
Pak se podlaha rozzáří. Světlo nabyde kruhového tvaru a objeví se známý symbol.
-Tohle je značka naší skupiny!
Magický kruh skupiny Gremory. Kdo je to? Chci říct, proč můj pokoj? Snaží se snad ke mně někdo přenýst!?
Magický kruh vydá ohromnou záři, která zalije celou místnost, a objeví se v něm osoba.
Silueta dívky. Dívky s karmínovými vlasy-.
"Buchou......?"
V magickém kruhu se neobjeví nikdo jiný než Rias-buchou. Ale co dělá v mym pokoji?
Má obličej někoho zahnanýho do kouta. Stejnej výraz jako předtím v klubovně.
Buchou se ke mně vydá, jakmile mě zahlídne. Pak mi řekne něco šokujícího.
"Miluj se se mnou."
............Pardon? Mysl mám díky něčemu tak náhlýmu naprosto prázdnou. Co to právě řekla? Ohluchl sem?
Buchou to kvůli mému zmatenému výrazu zopakuje, aby se ujistila, že jsem ji slyšel.
"Chci, abys mě připravil o panenství. Hned."
Buchouina japonština je stimulující jako vždycky.
Žádné komentáře:
Okomentovat