High School DxD: Volume 3 – Rytíř pomsty

Rytíř pomsty

Bez deštníku kráčím hustým deštěm.

Řekl bych, že je to dobrý déšť, co mi schladí hlavu.

——Pohádal jsem se s Bučó.

Tohle bylo vůbec poprvé, co jsem se vzepřel pánovi, který mi daroval život. Jako „Kiba Júto“ jsem selhal.

Nicméně nikdy jsem nezapomněl na svou pomstu svatému meči Excalibru. Jen jsem za ten školní život otupěl.

Udělal jsem si přátele, získal život a jméno. Můj pán, Rias Gremory, mi taky dal důvod žít.

Žádat víc štěstí je špatné. Rozhodně špatné.

Než dosáhnu svého cíle, nikdy mě nenapadlo, že můžu dál žít kvůli svům "kamarádům"——.

Cák.

Zaslechnu zvuk vody odlišný od šumění deště.

Přede mnou stojí kněz. Pověšením kříže kolem krku mluví o svatosti ve jméně Boha, kterým tak pohrdám.

Jsou jedněmi z těch, co nenávidím. Cíl mé nenávisti. Dokonce si myslím, že mi nevadí zabít ho, pokud je exorcista.

——!

Kněz má na břiše zakrvácený flek, a jakmile vykašle krev, padne k zemi.

Zaútočil na něj někdo? Kdo? ——Nepřítel?

“—!”

Vycítím abnormální přítomnost a okamžitě vytvořím démonický meč. ——Jde o vražedný úmysl!

PRSK!

V dešti zabliká kov, pak vyletí jiskra.

Když pohnu tělem k místu, odkud vychází úmysl zabíjet, kdosi tam svírá dlouhý meč, jímž na mě zaútočil.

Má na sobě to samé co kněz, který přede mnou před chvílí zemřel. —Kněz. Až na to, že z tohohle jasně vyzařuje mocný vražedný úmysl.

"Jahóóóóó. Dlouho jsme se neviděli."

Znám toho klučičího kněže s nechutným úsměvem.

Bělovlasý šílený kněz, Freed Zelzan. To s ním jsme bojovali v předchozím incidentu zahrnujícím padlé anděly.

......Směje se stejně nechutným způsobem, z něhož mě mrazí, jako předtím.

"......Tak jsi pořád ještě ve městě? Co máš dnes na práci? Omlouvám se, ale dnes mám opravdu špatnou náladu," řeknu rozzlobeně, ale on se mi jednoduše vysměje.

"No tomu říkám dobré načasování. Úžasné! To já jsem tak šťastný, že z našeho shledání uroním pár slziček!"

Takže pořád mluví stejně namyšleně. Vážně mi jde na nervy. A to ho nenávidím už jen za to, že je kněz.

Když zkusím v levé ruce vytvořit démonický meč, dlouhá zbraň, kterou svírá, začne vyzařovat svatou auru.

—! To světlo! Ta aura! Ta záře!

——Jak bych mohl zapomenout!

"Už mě začínalo nudit lovit kněze, takže tohle přišlo akorát včas. Na vteřinu přesně. Opravdu krásné načasování. Můj Excalibur a tvůj démonický meč, necháš mě zkusit, který z nich je silnější? Hjahahahhaha! Splatím ti to tím, že tě zabiju!"

Ano, meč, který svírá, je sám Svatý meč Excalibur.